VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Hřbitov Nový Jáchymov

Hřbitov Nový Jáchymov

Novojáchymovský hřbitov působí na návštěv­níka nejen klidem, jenž provází majestát smrti, ale i svou krásnou polohou a přírodní stafáží. Hřbitov v lese...

Vylíčíme v této stati dějiny jeho vzniku, jak je podávají prameny v křivoklátském archivu, Dne 16. října 1830 byl na zámku Nižboru se­psán tento protokol:

Na základě povolení c. k. krajského úřadu ze dne 23. srpna 1830 č. 7287 zřídí se v místě Novém Jáchymově s přibráním Karlova, Obory a Žloukovic, rovněž i Strádonic pohřebiště, zjistí se konkurence a předloží se plán výstavby. K tomu cíli se vypravila komise, skládající se z předepsaných členů, do Nového Jáchymova, aby místo pro hřbitov vyhledala. Jáchymov, jako nově založená osada, se rok od roku zvětšuje, což jest podmíněno založenými zde panskými železnými hutěmi a slévárnou, na kterou okolnost dlužno také vžiti zřetel při sta­novení rozlohy hřbitova. Příčina založení tkví ve velké vzdálenosti příslušného hřbitova ve Strádonicích, jak z Nového Jáchymova, tak i z výše zmíněných míst, jež zejména v létě při velkých parnech nebo v zimě při špatných ce­stách byla velkou závadou. Dle desetiletého průměru umírá v těchto osadách 160 lidí, ročně tudíž bývá 16 pohřbů.

K příštímu hřbitovu má hospodářský úřad v Nižboru vyvoliti prostranství 4.000 sáhů, jež ko­mise sondovala co do složení půdy a vhodnosti ke kopání hrobů. Vrchnostenský úřad navrhl pro hřbitov místo na kraji lesa u silnice, vedoucí z Nového Jáchymova do Nižboru, jež vyhovuje jak přístupností, tak předepsanou vzdáleností od místní obce. Půda je mírně kamenitá, takže v ní hroby hloubky 6 střevíců vykopávali bude možno. Komise uznala místo vyvolené za pohřebiště způsobilým. Není tudíž závad, a to tím více, že přeměnu místa ve hřbitov provede vrchno­stenský úřad svým nákladem a pouze dovoz stavebních hmot a práce přidavačské obstarají obce Nový Jáchymov a Žloukovice.

Poněvadž knížecí administrativní inspekce chce na hřbitově postaviti kapli a mnoho ji­ného k zvelebení toho místa odpočinku udělat, souhlasí komise, aby oplocení hřbitova, márnice a pod. provedeny byly dle disposic knížecí in­spekce. Jelikož pak nižborský zámecký kaplan P. Kozler, jenž duchovní správu zmíněných obcí na sta­rosti má, a obce Žloukovice a Nový Jáchymov se k tomu usnesení připojují, určuje se v pří­tomnosti celé komise, zvolené místo k zařízení hřbitova.

Tím řízení ukončeno, protokol uzavřen a podepsán. Actum ut supra.

P. Tomáš Kozler, administrátor, Tadyáš Vidra, rychtář žloukovský, Frant. Rotta, rychtář já­chymovský, J. M. Prchal, Med. Dr., krajský fy­sik, Mühlstein, okresní inženýr, Kulhánek, speá- vec, Phillipp, aktuár.

Krajský úřad ve Slaném si přál, aby hřbitov byl co nejdříve zřízen. Přání býlo vyhověno, ne­boť 8. ledna 1831 píše dvorní rada Nittinger  panu Josefu Weingärtnerovi, vikáři v Kožlanech, aby přijel do Nového Jáchymova vysvětit hřbi­tov a kdyby mu cesta byla obtížná, aby za sebe delegoval P. Michálka z Mutějovic. Vikář skutečně nemohl jeti i radí, aby Nittinger po­zval P. Michálka, jenž však právě je chorý oči­ma. Kdyby i ten odřekl, ať je k úkonu pozván kterýkoli kněz. Dozvěděl se, že také hřbitov ve Zbečně je dohotoven a že by mohl tedy být vysvěcen současně s jáchymovským. P. Michálek oznámil, že ve středu 26. ledna 1831 přijede do Nižboru, ve čtvrtek ráno vysvětí hřbitov v Novém Jáchymově, pak přenocuje v Nižboru a v pátek vysvětí hřbitov ve Zbečně. Nittinger dopsal faráři zbečenskému, že 28. ledna přijede vikariátní sekretář P. Michálek vysvětit tam hřbitov, aby mu vše k tomu připravil a ob­staral povoz, jenž by ho pak dovezl buď do Krušovic nebo na Lány.

Hřbitov byl tedy vysvěcen, pochovávali tam zemřelé, ale historie hřbitovní ještě není ukon­čena. Zámecký kaplan na Nižboru P. Hyna oznamuje, že farníci nechtějí platit hřbitovní poplatky do záduší, což odůvodňují tím, ze hřbitov není zřízen za peníze kostelní, ale z důchodů vrchnosti pro její zaměstnance a to proto, aby jim ušetřila výlohy s dovozem pohřebním a poplatky hřbitovní. Ptá se Hyna dvor. rady i Nittingera, mají-li farníci poplatky kostelu pla­tit, či jsou-li od nich osvobozeni. Nittinger od­povídá, že stanovisko farníků je správné, že vrchnost skutečně nechce poplatků od nich, většinou jejích zaměstnanců, a že ,,zatím může neplacení taxy být mlčky trpěno“.

V roce 1844 stěžuje si P. Hyna vrchnostenskému úřadu, že, ač již uplynulo 13 roků od založení hřbitova v Novém Jáchymově, není ještě vybudována předepsaná hřbitovní zeď, oplocení je pouze z plaňkového plotu. Ten však je již tak sešlý, že tam vniká vepřový dobytek, ruinuje hroby, ničí květiny a poškozuje pomníky. Úředníci, kteří plot vlastním nákladem udržovali, se už nabažili. Žádá proto, aby bylo c. k. kraj­skému úřadu navrženo, aby hřbitov byl ohrazen 4 stopy vysokou zdí, jak úředníci v Novém Já­chymově doporučují. Ježto Hyna na svou stíž­nost odpovědi nedostal, urgoval v roce 1845 znovu. K této urgenci psal ředitel Vojtěch Schwippel 13. dubna 1845 hutnímu ředitelství, že P. Hyna si stěžuje na chatrný plot hřbitovní, a že nezbývá nic jiného, než hlásit to c. k. kraj­skému úřadu s návrhem na postavení hřbitovní zdi. Upozorňuje vsak, že výlohy se hřbitovem i kostelem v Strádonicích nejsou ještě zaplaceny, ve Staré Huti se staví kostel a zdejší kostely jmění nemají, děje se placení z křivoklátského a krušovického konkordátního jmění a není radno fond příliš zatěžovati. Bylo by tudíž dobře, kdyby stavba zdi mohla byt ještě na několik roků odložena, což by šlo tím, že by horní úřad sám našel prostředky dostačující k opravě dosavadního plotu. Není-li to možno, nezbývá, než oznámení c. k. krajskému, úřadu.

V dubnu 1845 oznamuje hutní ředitel knížecí inspekci, že dle sdělení direktoriálního úřadu v Nižboru nebudou tak brzy zádušní peníze na zeď k disposici a žádá, aby bylo knížecímu les­nímu úřadu nařízeno, dodávati každoročně plo­tový materiál bezplatně, kdežto denní mzdu, asi 8 zl. konv. mince, uhradí hutní pokladna.

V květnu 1845 píše knížecí dvorní radu Merlet hutnímu ředitelství a ředitelskému úřadu v Nižboru, že plot musí být spraven, aby však nemusela ježte být postavena zeď, dodá lesní úřad potřebný k tomu materiál a hutní úřad zaplatí za práci s opravou spojenou.

Z protokolu sepsaného 21. července 1846 na Nižboru se dovídáme, že z nařízení c. k. kraj­ského úřadu (31. prosince 1844, č. 695) byla vyslána do Nového Jáchymova komise, jež pro­hlédla dřevěný plot, aby mohla podat zporávu c. k. krajskému úřadu o jeho stavu. Komise se přesvědčila, že chatrný dřívější plaňkový plot nahrazen jest novým, tak vysokým, hustým a pevným, že ani lidé ani zvířata nemohou plo­tem vbíhati. Obvod hřbitova že jest tak roz­sáhlý, že by zřízení zdi o několika stech sáhů způsobilo velké výlohy a rozloha hřbitova nedá se už zmenšit, poněvadž po celé ploše jsou hroby roztroušeny, takže by při zmenšení některé z nich byly mimo hřbitov. Z toho důvodu navrhuje ko­mise ponechání dosavadního plotu, a to tím spíše, že knížecí úřad dal ujištění, že bude plot udr­žovat v dobrém stavu. Podepsáni: F. Miechura, krajský inženýr, a Vojtěch Schwippel, ředitel.

Výnosem c. k. krajského úřadu ve Slaném ze dne 18. srpna 1846 byla ukončena historie novojáchymovského hřbitova i jeho plotu. - Úřad dovoluje ponechání dřevěného plotu, ale knížecí úřad bude povinen často poškozený plot vždy v dobrém stavu udržovat.

Sepsal Ferdinand Pátek ve 20.letech 20.století, pro MALODOLY v roce 2019 přepsal K.Kestner

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky