VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > OSOBNOSTI REVÍRU > QUIDO MARIA VYSKOČIL

QUIDO MARIA VYSKOČIL

"Kahanec na palci! Kráčíme do tmy,
o slály tříští se rudý svit letmý,
výstřely rachotí v prohřátý vzduch,
jakoby volaly z dálky Zdař Bůh!
 
 
PŘEVZATO Z DATABÁZE NÁRODNÍCH OSOBNOSTÍ:
Osobní jméno
Vyskočil, Quido Maria, 1881-1969
Jiné jméno
(Pseudonym) Hněvkovský, Louis, 1881-1969
(Skutečné jméno) Vyskočil, Antonín Ludvík, 1881-1969

V letech 1901-1909 žil v Rakovníku. Absolvent báňské akademie v Příbrami. V r. 1909 vystudoval moderní filologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Poté učil na pražské obchodní gremiální škole. V r. 1914 podnikl cestu do Itálie a Francie. Po návratu pracoval jako magistrátní úředník. Od r. 1920 knihovník na Ministerstvu obchodu v Praze. - Jednatel spolku Máj, předseda Spolku rodáků a přátel příbramského kraje. - Redigoval věstník Příbramsko. - Autor slovních doprovodů k hornickým písním, knížek pro děti Pohádky hlubin (1928), Zahradou vzpomínek (1925), Zlato permonů aj., povídky Tatárek (1907) o osleplém koníkovi z březohorských šachet a knih se sociální tematikou, např. cyklu povídek Šachta (1927), románu Stříbrné město (1910), autobiografické prózy Věční studenti (1920) a sentimentálních románků Lásky peklo a ráj (1928), Žena se zářícím tělem (1943), O sličné podloudnici (1925), V opojení slávy a rozkoše (1915) aj. - Žil v Praze. Pohřben v Příbrami. - Čestný občan města Příbramě.

 

Ale dělal si z něj legraci Jaroslav Hašek v Dějinách mírného pokroku v mezích zákona:
"Quido Maria Vyskočil, zvaný též jinak Ježíš Marjá Vyskočil
Jest nyní již načase, poněvadž v kabaretu strany mírného pokroku v mezích zákona velice mnoho se často mluvilo a zpívalo a hrálo o Quido Mariovi Vyskočilovi, aby byl také představen. Tedy co jest to za muže, jaké má snahy a podobně. Snahy má veskrz ušlechtilé. V Čechách totiž jsme postrádali dlouho nějakou spisovatelku nebo spisovatele, který by psal tak, jako v Německu píší ony ženské jemné bytosti, které stůj co stůj musí vždy do svých románků a novel vložiti postavu princezny a pohádkově zabarvit celé své dílo, a právě tak, jako to jest při některém receptu v kuchařské knize: „Vraž do toho tři žloutky,“ tak musí jednat dle tohoto hesla: „Vraž do toho chudého, ale šlechetného, nešťastně zamilovaného mladíka. To jsou asi tak šimly, podle nichž přesně pracuje Quido Maria Vyskočil, jehož skutečnou zásluhou jest, že nenapíná příliš zvědavost čtenářů a hlavně nerozčiluje nijak, neboť jakmile člověk přečte první pokračování prací Quido Maria Vyskočila, hned si řekne: „Jó, ti dva se vezmou,“ nebo: „Ten se oběsí,“ poněvadž už tam v prvním pokračování vidí větu: „Mladý muž podíval se na silnou větev dubu v zámeckém parku.“ Vůbec, kdo čte věci Quido Maria Vyskočila, tomu odpadá všechna starost hledati v těch románech nebo novelách a la Stříbrný páv (upozorňujeme pana Vyskočila, že si spletl stříbrného páva se stříbrným bažantem, či lépe s bažantem mongolským) nějakou myšlenku vůbec."

 

 

 
 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky