VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > FÜRSTENBERŠTÍ PFERDHAJŘI

FÜRSTENBERŠTÍ PFERDHAJŘI

PFERDHAIŘI OD LÁNSKÝCH FÜRSTENBERKŮ

V zámecké zahradě bývalého knížete Fürstenberka na Lánech, v němž nyní sídlí pan president, konala se jeden­krát velká slavnost. K této slavnosti byly pozvány vše­chny spolky z okolních obcí a zvláště vojenští vysloužilci, bývalí veteráni, kterým byl kníže pán protektorem. Při této slavnosti nechyběli ovšem také horníci, kteří se dosta­vili ve svých parádních hornických uniformách.

Tenkrát na šachtách, tak jako nyní, rozlišovali se horníci v různé kategorie: v oné době dávali si ovšem mnozí hor­níci velmi záležeti na tom, patřili-li do kategorie tak zva­ných „forhairů“, to jest předních dělníků na ortech při podzemní práci, kteří také zpravidla mívali o šesták na šichtu více než druzí horníci, zvaní „hairové“. „Lerhairem“ nazýval se pomocný horník na ortě, dnes zvaný běhačem nebo fedrovníkem.

Na oné slavnosti seřadili se tedy horníci podle těchto svých funkcí pěkně do řady a kníže pán s paní kněžnou a některými hodnostáři konali slavnostní přehlídku. Vše šlo přesně podle předpisu jako na vojně a každý přední funk­cionář spolku musel také vykonali povinné hlášení.

Přehlídku konající panstvo zajímalo se zvláště o horní­ky, kteří ve svých krojích vynikali mezi ostatními nejvíce. Zvláště paní kněžna, která ještě horníky nikdy takto nevi­děla, věnovala jim milostivou svoji pozornost a kníže pán, aby se jí zavděčil, dovolil jí přijmouti od předního hornic­kého funkcionáře hlášení.

Když tento ohlásil, kolik je přítomno horníků a z nich hairů, lerhairů, vzpomněl si pojednou, že měl podle před­pisů hlásiti napřed forhairy, na což ovšem v pochopitelném rozrušení před paní kněžnou zapomněl. Chtěl tedy svoji chybu napravili a podali hlášení znovu, leč paní kněžna již odcházela a proto nešťastný řečník koktavě a jen doda­tečně dovolil si ohlásiti, že slavnosti přítomni jsou také forhairové.

Jazyk se mu však nějak divně v ústech zašmodrchal, takže paní kněžna místo „forhairové“ rozuměla „pferdhairové“, to jest přibližně jako havířští koně a pro­to s milostivým úsměvem pravila:

„Tak dobře tedy! Nyní se odeberte všichni do zámku, kdež se vám dostane pohoštění a ty „pferdhairy“ zaveďte do stáje, kdež se jim dostane ovsa a sena.“

Nešťastný hla­satel ovšem utržil notný posměch od svých kamarádů a od té doby vždycky při vzpomínce na onu událost ..forhairo­vé“ na své funkci nedali si nikterak záležeti, neboť se jim kamarádi smáli a posílali je na Lány pro oves a seno.

 

Sepsal R. Herink, přepsal K.Kestner 2014

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky