VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > GRANÁTOVÉ DOLY

GRANÁTOVÉ DOLY

Teď zase z jiného soudku - konkrétně ze Světozoru 1887 o českých granátech. 



Když se vyhledá k dolování vhodné místo, které slibuje dobrý důl, odvozí se z pole ornice (obr. 2) a kope se tak dlouho, až se přijde na granátonosný náplav, který, chová-li hojně štěrku, zovou křehotí, a moučkou, když se skládá z jemnějšího tmelu. 
.
U větší hloubce postupuje se pak dvojím způsobem: buď založí se otevřený důl nebo podmol. Z otevřeného dolu vynáší se náplav po žebřících, až později vytahuje se rumpálem (viz obr. 1). Do hloubky doluje se tak dlouho, až se křehoť na dno vybere, pak rozšiřuje se důl ve vrstvách granátonosných a vybraná místa se zahazují přebranou křehotí. Na vrch se naveze opět ornice a pole se osévá. 
.
Takovéto doly dosahují u Podsedic a Chrášťan hloubky 8—10 m. Kde jest křehoť pokryta mocnou vrstvou naplavené hlíny, tam se založí podmol. Opět se vykope nejprve důl, ale ten se nezasypává, nýbrž vedou se z něho vodorovné chodby, štoly, jichž výška řídí se mocností granátové vrstvy. 
.
Jen zřídka, kde vykládají se podmoly prkny a trámy, obyčejně spoléhají dělníci na bezpečnosť vrstev. Podmoly, z nichž křehoť jest vybrána, zasypávají se pak jalovou hlínou, a když jest vše kolkolem překopáno, zasype se celý podmol i s důlem a založí se nový.

V podmolech pracuje se hlavně u Tříblic, a štoly jdou až pod potok, který je nezřídka zalévá. Práce v podmolech, ve kterých jest křehoť slabé mocnosti, bývá velice obtížná: dělník pracuje v nich skrčen nebo kleče, ba i leže. V Měrunicích bývaly doly až 50 m, hluboké a podmoly šly až na 30 m.; nyní však zakládají se podmoly mnohem kratší.
.
Z křehoti vybírá se hrubé kamení již v jamách a z jam vynáší se pouze směs hrubého štěrku, jejž zovou k a m é n k e m , granátového písku a drobné hlíny, zvané šlem. Proséváním křehoti na řešetu oddělují kamének: otvory, asi 1 cm velikými propadává granátový písek i jemný šlem. Tohoto zbaví se granátový písek na struněnce, podlouhlém to sítě, s otvorem na jedné straně. Šlem propadne sítem a na něm zbude pouze granátový písek. Ale granáty nejsou dosud čisté, nýbrž jsou obaleny jemnou vrstvou šlemu, který třeba spláknouti.
.
Pláknutí děje se bud na potocích anebo ve stružkách, z rybníků vedených. Dělník hodí písek do dlouhého žlábku a za stálého prohrabávání leje naň vodu; písek zhruba vypraný se pak nabírá do hlubokých sítek s obdélníkovými otvory a ponoří se do kádě s vodou, kde s ním dělník hodně klepe a točí, aby jemný šlem řádně se odrhl a s drobným, bezcenným granátem propadl. Takto vypláchnutý písek granátový rozhodí se na hromady a vybírají se z něho čistá zrna granátová, tak že zbude zadní kamének, to jest drobné kaménky, které až sem granát doprovodily.
.
Vyčištěné granáty kupují obchodníci v tamní krajině usedlí a prodávají je hlavně do Turnova, z části také do Světlé a do Prahy, kde se brousí a leští. Cena granátů řídí se jich velikostí, která určuje se počtem kaménků, na 1 lot připadajících. Rozeznávají se na př. šestnáctky, jichž jde 16 na lot, dvaatřicítky, jichž jde 32 na lot atd., až konečně jsou granáty, jichž jde na lot 400. Třídění jich děje se pomocí různě hustých sítek od největších dolů.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky