Libušín
Zakoupením těžířského majetku společnosti "Viktoria“ v roku 1877 dosáhlo kamenouhelné těžířstvo mirošovské i majetku svobodných kutišt v revíru kladenském; kromě toho podařilo se mirošovskému těžířstvu zakoupiti od knížete Fürstenberga a hraběte Clama-Martinico více svobodných kutišt, čímž byl zajištěn značnější souvisící svobodný kutný celek.
Na základě předběžných studií o poměrech kamenného uhlí kladenského počato s výkopem prvé kolmé šachty na jižní straně obce Libušína. Však tento prvý ani druhý pokus se nezdařil, až teprve třetí šachtou dosáhnuto příznivého výsledku, kdy 10. prosince 1884 a v následujících dnech v hloubce 482 m hlavní vrstva kladenská, jejíž mohutnost obnášela 7-9 m, nalezena byla.
Počátkem r. 1885 byla prohloubena i Janská šachta a dvojšachtí s kamenným vyzděnim, kde 2.října 1887 v hloubce 478 m uhelná vrstva dosažena. V srpnu 1889 pokročily přípravné práce tak daleko, že s dobýváním uhlí započato býti mohlo.
Libušínské doly mohou býti, co se týče vnitřního i zevnějšího zařízeni, počítány k těm nejlepším na naši pevnině, neboť denní výtěžek jejich obnáší okolo 20.000 q, takže roční těžba libušínského Janského dolu obnáší asi 3,000.000 q. Šachty rozvětvuji se na všechny strany a metr za metrem mohutní bohatství uhelné.
Po dalším ohledáváni prohloubena r. 1895 na západní straně od Libušina, u sv. Jiří, kde koncem roku 1896 ve hloubce 492 m hlavni kladenská vrstva o 9 m mohutnosti dosažena byla. Tím ovšem těženi v každém směru zmohutnělo.
Třetí prohloubeni podniknuto na severu mezi Svinařovem a Smečnem za účelem dalšího pátrání po vrstvách uhelných.
Libušínské doly, jejichž zevnější tvářnost i ukazuje nám titulní obrázek, mají svoje vlastní rozřazovací nádraží, které má přímé spojeni se stanicí Střebichovice-Vinařice priv. rak.-uherské státni dráhy. Dále má Libušínský důl svou pílu a několik dílen k vlastni potřebě, elektrickou ústřední stanici pro převod a osvětlováni, konečně kruhovou cihelnu se strojním zařízením, ve které se obyčejné jakož i ohnivzdorné cihly vyrábějí. Vedle toho vyrábějí se zde i cihly z rýžované horniny, jež jsou pravou Libušínskou specialitou.
Obec Libušin, která děkuje dolům za svůj rozmach, byla před tím malou vesnicí, čítající sotva 800 duší, kdežto nyní čitá přes 3000 obyvatelů, má pěkné, široké ulice a vůbec jeví se jako úhledné moderní české město.