ČERVIVKA - NEMOC HORNÍKŮ 19.STOLETÍ
.
Při studiu různých archivních materiálů setkával jsem se s rozličnými zmínkami o nemoci zvané "červivka". Šlo většinou o nařízení Báňského úřadu, karantény, opatření. Párkrát jsem si to slovo klepl do vyhledávačů, ale bez většího úspěchu.
.
Až nyní jsem se dopracoval k současnému pojmenování nemoci a můžu se podělit o získané vědomosti o hrůzném parazitu Měchovci lidském, jehož nebezpečnost spočívá v možnosti nákazy i nyní.
.
Nemoc se jmenuje ankylostomóza a zmíněný hlíst veliký centimetr až dva se v dospělosti shromažďuje v tenkém střevě savců (kočky, psi, lidé), které nahryže chitinovými zuby a saje z něho krev hostitele. Do střeva se dostane polknutím hlenu při vykašlávání larev z plic, kde se shromažďují.
.
Do těla se nejčastěji dostává kůží ve vlhkém infikovaném prostředí a poté migrují v krevním řečišti až do zmíněných plic. Při tomto neřízeném putování ovšem zabloudí i na místa, odkud není návratu a tak si porůznu v těle vytvářejí cysty.
.
Dá se tedy snadno odvodit, že teplé a vlhké prostředí zvláště uhelných dolů v kombinaci se sníženou hygienou (ne vždy se vykonávala potřeba na místech tomu určených) a pokožkou ve styku s důlními vodami a šmanty (práce v kleče a v leže, často bosky) byla rájem těchto parazitů.
.
A domnívám se, že při obecné schopnosti dlouhodobého přežívání hlístů a zvláště jejich vajíček v nehostinném prostředí, to riziko dosud trvá. Nemoc mimo svou obtížnost (anemie, kašel, otoky, průjmy) může vést až k smrti...
.
VYBRÁNO ZE ZDROJŮ NA INTERNETU:
Červivka (Ankylostoma duodenale), parasitický červ rodu Strongylidae, žijící v tenkém střevě lidském, kamž se dostává ústy. Způsobuje ssáním krve zn. chudokrevnost. Objeven r. 1843 Dubinim při stavbě tunelu sv.Gotthardského.
Anglický zákon úrazový stanoví, že zaměstnavatel je povinen nahraditi dělníku škodu vzniklou následky úrazu nebo nemoci 7. povolání, což znamená rozšíření pojmu úrazu. Nemoci tyto jsou taxativně vyjmenovány (anthrax, otrava olovem, rtutí, kostíkem a otrušíkem a červivka), ale vláda má právo rozšířiti platnost tohoto zákona i na jiné nemoci z povolání.
Kromě úrazů postihovala horníky nebezpečná nakaţlivá nemoc zvaná červivka, která se šířila ve všech revírech. Obrana před touto nemocí ztíţila ţivot mnoha horníkům. Na Kladensku byly zavedeny prohlídky, které noví uchazeči o práci museli řádně zaplatit. Vrchní lékař Praţské ţelezářské společnosti dr. Ellbogn poţadoval za jednu prohlídku až 20 Korun. Tyto prohlídky nařizoval revírní úřad ve Slaném. Výše poplatků byla tak vysoká, ţe se řada dělníků musela vzdát zaměstnání.