VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > HORNICKÉ ZAJÍMAVOSTI > KDO BYLI FÜRSTENBERKOVÉ

KDO BYLI FÜRSTENBERKOVÉ

ZDROJ: WIKIPEDIE

Fürstenbergové jsou bývalý knížecí panovnický rod odvozující své jméno od Fürstenbergu v Bádensku.

Rod v minulosti vlastnil i statky na území Českého království, takže patřil také k české vysoké aristokracii. Dnešní potomci rodu vlastní statky a zámky v Rakousku a Německu.

Dnešní rod knížat z Fürstenbergu je linií rodu hrabat z Urachu, jehož první historicky doložená osobnost je Egino I. z Urachu (†1050). Prvním vládnoucím knížetem se stává Joseph Wilhelm Ernst (1699-1762) ženatý s hraběnkou Marií Annou Waldstein-Wartemberskou (1707-1756), po které dědí jejich syn Joseph Wenzel Johann Nepomuk (1728-1783), krom majetků rodu v Německu, také panství Křivoklát, které dále odkázal svému druhému synu Karlu Borromeovi Egonovi (1729-1787), který byl císařským komořím a tajným radou a v letech 1771-1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Ten se staral o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění.

Posledním panujícím knížetem byl vnuk Karla Borromea Egona, Karl Egon II. zu Fürstenberg (1796-1854), ženatý od roku 1818 s princeznou Amálií Bádenskou (1795-1869). Po jeho smrti se knížecí rod rozdělil na primogenituru - kníže Karl Egon III. (1820-1892), která však vymřela již se synem Karla Egona III. roku 1896, a sekundogenituru na Křivoklátském panství (k němuž patřily Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly atd.). Jejím prvním představitelem byl kníže Maximilian Egon I. (1822-1873).

Kníže Karl Egon II. přispěl k rozvoji průmyslu v Čechách. Zakládal hutě a slévárny a provozoval koněspřežku z křivoklátských lesů do Prahy. Podpořil penězi založení Národního muzea v Praze. Kníže Maximilian Egon I. sídlil především na zámku v Lánech. Posledním Fürstenbergem, který se narodil v Čechách na zámku Dřevíč, byl Joachim Egon (1923-2002).

Dle Schematismu velkostatků v království Českém (Ignaz TITTEL, 1906) patřil knížatům z Fürstenbergu v Čechách pozemkový majetek o velikosti 40 089 ha, z toho 80% lesů. Podobně jako řada dalších šlechtických rodů, tak i knížata Fürstenbergové byli postiženi státní pozemkovou reformou ve 20. letech 20. století. V této době začal kníže Maximilian Egon II. statky v Čechách rozprodávat a roku 1929 musel státu postoupit hrad Křivoklát a zámek v Lánech (ten se pak stal letním sídlem prezidenta).

Tímto datem také skončila éra knížecích kamenouhelných dolů na lánsku a v okolí.

 

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky