Obec Krupá bývává, díky svému názvu, spojována s těžbou železné rudy. Pokud tomu tak kdysi opravdu bylo, nedomnívám se, že šlo o hlubinný způsob, mohlo se ale jednat o povrchové sběry ferosideritických konkrecí, které zbyly na některých lokalitách po denudaci karbonských vrstev, které je původně obsahovaly. Tyto polohy byly určeny na nedalekém dole Moravia u Rakovníka, kde jim byla dokonce věnována samostatná dolová míra. Pokud tomu tak bylo, musely se sběry odehrávat v údolíčkách (blízko Gotthardu?) a těžba se odehrála v relativně krátkém časovém úseku.
Opusťme ale domněnky a raději se věnujme prokázané těžbě kamenného uhlí. Dlouho jsem tomu moc nevěřil, ale na základě několika kusých poznámek v literatuře jsem prošel katastr Krupé křížem krážem hledajíc jakékoli pozůstatky po hornické činnosti. Nejbližší těžba totiž probíhala až na úpatí Džbánu, tedy v Mutějovicích a Hředlích. Kounovská sloj byla otevřena prokazatelně severněji. Prošel jsem tedy sousedící část katastru a nic, propátral jsem všechny strže a také nic, vyloučil jsem hornickou činnost u deponie na levé straně komunikace do Mutějic (je ze stavby Karlovarky). Už jsem to skoro odpískal.
Ale příroda kouzlí a tak u Krupé nechala sedimentovat nízké slojky v malinké omezené pánvičce. Už se asi nedozvíme, jakým způsobem si to ověřila společnost Johanna Antonína Starcka, ale na základě vyhloubené nálezné jámy si zde v roce 1854 nechala zaknihovat hned dvě dolové míry JOHANN BAPTIST. Šachtice se nacházela v polích vpravo při cestě do Mutějovic, pár desítek metrů za stodolou Jana Kastla. Žádné další informace o zdejší těžbě v této době nemám. Takhle to tam vypadalo:
Starckova společnost v našem regionu vedená šichtmistrem Vorlíčkem vyklidila pozice poměrně záhy, zdejší dolové míry sice přešly na Baernreitera, ale i tak se zde dlouho nic nedělo. A to až do období kolem 1.světové války, kdy nastal po uhlí tak velký hlad, že se jeho těžba vyplatila i z nízkých slojí, jako třeba zde. A také nutno poznamenat, že se jednalo díky malé hloubce uložení také o velmi nekvalitní produkt. Těžba byla nepochybně prováděna rumpálem a nebyla nijak veliká. Nicméně je evidována a to na Ludvíka Kasla (ano, zmiňovaná blízká stodola patřila rodu Kastlů) pod názvem Důl Cyril.
To je ale divná stodola!
.
Je to "Scheuer des Johann Kastl aus Krupai", od které byly odměřeny základní parametry Starckova malodolu Svatý Jan Baptista (vyznačen šipkou) v roce 1854. Zůstal po něm jen takový tmavší ďolíček v poli. No za pár let - po 1.světové - tam lezli pro uhlí jiní znova...ale kdo to na Krupé u Rakovníka ještě ví? Myslím tím L.Kaslův malodůl Cyril.