VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Kroučová

Kroučová

Dole jsou odkazy k jednotlivým lokalitám!

ZMATKY V DOLECH KROUČOVSKÝCH

Prvním historicky doloženým těžařem z roku 1855 v Kroučové byl Josef Mohl, který těžil uhlí z výchozu na parcele dolu čp.5 u Klátilů na návsi. Později snad důl už převzali v literatuře zmiňovaní těžaři Kaut, Polák a Lippe.  Místní tedy těžili uhlí Slánské visuté sloje hezkých pár let před nástupem vrchnosti....

Pak ale na scénu přicházejí Schwarzenberkové (Josef +1833, Jan Adolf +1888, Adolf Josef +1914 a Jan Nepomuk +1938) a pojmenováváním dolů v nichž dominuje jméno "Adolf", vytvářejí chaos, který v regionu nemá obdoby. Málokdo totiž dokáže rozlišit Jana Adolfa od Adolfa Josefa I a toho od Adolfa Josefa II nebo Adolfa I či Adolfa II. Do toho se nám ještě pletou Adolfové z Kounova... Pak se divte, že literatura Kroučovou buď zcela vypouští nebo to mele tak nějak dohromady.

Když tedy byli místní těžaři ze svých kutisek vykoupeni Schwarzenberky, pokračuje pod jejich vedením důl "Barbora" jako první panský. To už se psal rok 1852. Důl se nachází v úvozu nad Mohlovým domem, pod silničkou do Pochválova a teda málokdo o něm ví, ikdyž se jeho odval nachází v intravelánu obce. Byl svého času dokonce propojen na štolu na kraji obce od Řevničova. To jsou ve zkratce uvedené těžařské aktivity z jižní strany kopce.


Od roku 1863 se už začalo těžit i na jeho severní straně  - v Budkově. Zde otevřené doly využívaly odvodnění do blízkého potoka štolami, které později využili technici Schwarzenbeských dolů pro kontinuální odvodnění (a zároveň měly štoly funkci větrací) velkých dolů na vrcholku kopce. Tak vznikla tzv "Dědičná štola Veselý" (hezký název, ikdyž nikdo její ražbu nedědil). Leží úplně jinde, než ji umisťuje třeba DUnK a zase - málokdo o jejím vyústění i větracích otvorech ví. A zatím není s konečnou platností určeno, v jakém postavení byla ki původní "Vodní štole Walter".

Prvním štolou odvodňovaným velkým důlním komplexem - byl důl "J(oh)ann Adolf" z roku 1868. Po jeho vytěžení se odvodňovací štola prodloužila takřka v pravém úhlu vlevo (!) k novému (1893-1923) dolu "Adolf Josef I". Teprve potom to dalo celkovou délku okolo 1,3 km, která už je zmiňována v literatuře (bez toho pravého úhlu). Pak jí asi později byl částečně odvodňován i důl "Adolf ", protože štola se zavírala až s ukončením jeho těžby.

To zase důl "Adolf Josef II"  v území jižně od spojnice dvou výše uvedených původních dolů s komunikací (a zřejmě i s odvětráním) na jižní stranu kopce vznikl zakoupením celého dolu Václava Rubeše ze Hředel (původně pouze štolou otevřený důl Bedřicha Houšky z r.1872),  od Václava Zahrádeckého, ale nehledejte ho podle dostupných mapových podkladů, byl jinde, než je uváděno, k tomu nám dopomáhej letecká fotografie z 50.let, ááámen. Tady se (mj také) rozcházím s DUnK a ČGS (v datování i lokalizaci).



Další důl z roku 1923 je důl položený západně od těch všech - je to "Adolf " (již od začátku ražený vrchností) - se opravdu nachází ve skutečnosti tam, kde ho umisťují mapy - na současném fotbalovém hřišti a tribuna je dokonce na jeho odvalu. Zatímco těžní jáma způsobuje drobnou elevaci pažitu místního velkého vápna, větrní je v kontaktu přímo s odvalem - přibližně v jeho polovičce, neb odvaly schwarzenberských dolů jsou často tečnami k jamám(!). Podle toho je spolehlivě poznáte.

Do toho se nám namotaly ještě štoly dolu "Jindřich" v údolí ke Kalivodům, které sice také provozoval Schwarzenberg, ale až po té, co ho koupil od Václava Žítka. Zajímavostí tohoto dolu pod kopcem je používání podstavníkové lanovky, která vytahovala těžbu na náhorní rovinu, stejně jako třeba to dělali Martinicové u Hvězdy na tzv. "Drančírně".

Pak nám ještě zbývá jeden z nejtajemnějších - důl "Adolf II" (1924-1938) a ten by se překvapivě měl nacházet v místě potvrzeného dolu "J(ohan)an Adolf", jakoby jejich odvaly splývaly v jeden. Teda pokud "Adolf II" opravdu existoval, o čemž pochybuji. Uvádí ho totiž společně jak DUnK tak i ČGS (!) a já netuším odkud berou infornace o jeho existenci.  Teda tuším - umisťují sem Kounovský důl. Na rozdíl od něho však Kroučovský Adolf II v  mapových podkladech  prostě nenacházím. Ani datum uzavření Veselého štoly s jeho existencí nepočítá. Takže fail.

Skoro na závěr bych rád vyvrátil tradovaný omyl o významnosti zdejších dolů, který zřejmě uvedl v život J.Steiner v publikaci KDK - historie a současnost díl IV, kde je těžba z roku 1929 Schwarzeberských dolů 10x povýšena nesprávnou jednotkou - tuny místo metrické centy. To ho následně vedlo k mylným závěrů o jejich prvenství mezi zdejšími malodoly a významném podílu exportu uhlí na tomto prvenství (str.24). Ani jedno z toho není pravda. Společnost Union těžila nepoměrně více a kroučovské uhlí se po cestě rozpadalo v mour.

Občas se taky ještě někdo sekne nespránným přepočtem centýřů, v kterých byla svého času vykazována těžba kroučovských dolů. Omylem je považuje za metrické centy, ale tam už to není chyba v řádu řádů, ale pouze jednotek ;o). Vídeňský centýř  vážil pouhých cca 56 kilo.

No a když nám přestane vadit, že se nám v katastru obce ještě motají důlní díla ve vlastnictví nějakého Kroupy, Drtiny a dalších kutéřů, můžeme jít s klidem spát. Nemusí nás ani děsit, že zde nesedí na skutečnost ani mapy DUnK, ale ani mapy ČGS, což je tedy rarita. Takže je toho stále hodně ke zpřesňování, o což se snažím.

MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA:  malodoly@seznam.cz

 

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky