Důl "Adolf Josef", který teprve později dostal přízvisko "jedna" byl původně založen jako větrní jáma dolu "J(oh)an Adolf" v dolovém poli "Štola" na křižovatce cest Kroučová / Hříškov / Řeničov. Stalo se tak v roce 1894 na základě povolení vrchnosti z 10.června 1893. V místě se vybudovala nejen 52 m hluboká jáma (později prohloubená) včetně náraziště, ale i strojovna s parním těžním strojem o síle celých 21 HP, kotelna, těžní věž, váha, komunikace a vodovod s rezervoárem. To vše přišlo na 21.209 zlatých a 41 krejcarů.
Právě pod tuto jámu byla protažena "Veselého odvodňovací štola", která tím dosáhla hezké délky 1.351 metrů poté, když byla pod dolem "J(oh)an Adolf" odkloněna na východ. Ústila v dolovém poli původního dolu Walter do Smolnického potoka. Zatím také zajišťovala větrní spojení obou jam, v budoucnosti tuto funkci měla vykonávat druhá jáma dolu (Rettungs). Štola podcházela o 17 metrů těžní jámu a později o 20 metrů jámu větrní. Datum vyražení větrní jámy dolu, která dosáhla hloubky 61 metrů se nepodařilo dohledat. Každopádně ležela několik desítek metrů od těžní jámy západně, která byla prohloubena z původních 52 metrů na konečných 63 metrů v říjnu roku 1906.
Těžba dolu - po depresi za hormistra Františka Rosze, který vyhloubil těžní jámu - šla za nového závodního dolu Františka Schaffaře zase nahoru. V roce 1907-08 tak díky získání nových odběratelů se ji podařilo navýšit na rekordních 150 tisíc centýřů. (Pozn. vídeňský centýř měl cca 56 kilo). Ale to už se blížila První světová válka s hladem po uhlí. Ikdyž důl těžil dnem i nocí, narážel na nedostatek pracovních sil, proto byli někteří havíři vyžádáni z fronty zpět.
V roce 1910 se objevuje na scéně nový důl "Adolf Josef II" a stává se součástí dolového komplexu až do roku 1917, kdy byl zasypán. Jednalo se o konkurenční důl "Bedřich" Václava Rubeše z Hředlí hluboký 48 metrů na poli u Králky, pojmenovaným po původním majiteli Bedřichu Houškovi. Dolu je věnována zvláštní kapitola.
Od lispopadu 1917 spadl důl pod kontrolu inspektorátu pro zaopatřování uhlí na Kladně a celá jeho těžba byla zabrána pro potřebu válečného průmyslu. To ovšem pokračovalo i po válce, kdy důl už nebyl schopen ani plnit kontigentové dodávky. Skokově to ovšem přešlo v roce 1921 do odbytové krize, uhlí se proto prodávalo do komise. Společnost se pokoušela s propadem odbytu vyrovnat i exportem do Německa a Rakouska, ale to už se blížil neodvratný konec.
V důsledku vyčerpání uhelných zásob byl důl k 30.lednu 1923 zastaven.
ZDE NAJDETE FOTODOKUMENTACI (KLIKNI):
http://malodoly.rajce.idnes.cz/ADOLF_JOSEF_I_U_KRIZOVATKY_NA_HRISKOV_A_REVNICOV
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz