VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Hřešice

Hřešice

Ze vzpomínek Františka Kratochvíla (*1888), tak jak je zachytil F.J.Rež v Hřešicích roku 1953

Koncem roku 1897 přestupuje k havířskému řemeslu v Hřešicích, majetku "Vždy věrné kapituly sv.Vítské". Nejdříve to byla malá šachtička, tuze nehluboká. Nad šachtičkou byl dřevěný rumpál na 2 kbelíky. Na jeho hřídeli, kterým otáčeli dva lidé zvaní "tahači", bylo upevněno lano, na každém z jeho konců byl 1 kbelík, do kterého se vešlo půl strychu uhlí (cca 60 kg). Kopal tam i fedroval.

Za 1 směnu nakopal havíř 3-4 vozíky, tedy 10 q uhlí. Placeno bylo v akordu, bylo to nepatrné. Ceny uhlí tenkrát byly od 50 do 70 krejcarů. O mour nikdo nestál, dával se na haldu. Uhlí, co se nakopalo, zůstávalo pod šachtou v nárazišti a tahalo se až když přijel nahoru vůz. Vyplácelo se jen ze zakoupeného. Každý havíř nebo parta měla svojí hromadu, uhlí se odsud bralo postupně, aby se dostalo na všechny. Podle odebraného uhlí pak dostávali plat.

Uhlí se nakopalo na ortě. Uhelná flec měla v Hřešicích sílu 50-60 cm. Při kopání se většinou leželo na boku. Náčiní ke kopání: špic, lopata - vše s krátkou násadou délky 50-60 cm. Jak se uhlí nakopalo, naházelo se do radvance a z ortu dopravovalo se na těžnou třídu a po této se doslova "odsunulo" k nárazišti pod šachtou, kde každá parta či havíř měl svůj "plac", vlastně sklad. Tam se uhlí z radvance vyklopilo a s prázdným se jelo do ortu zpět.

Když byla hromada nakopaného uhlí po šachtou dost veliká, tak se šlo "měřit", tj dávalo se uhlí do kbelíků umístěných na rumpále a tahači ho pak tahali ven. Ti měli plat podle množství vytažených kbelíků.  Dole se "píchaly kolíčky" - za každý vytažený kbelík se zapích do prkénka, které mělo otvory, kolík. Každý kopáč měl na prkénku své místo. Nahoře to psali nejdříve na tabuli a pak přepisovali do knížky. Vyúčtování bylo jednou za měsíc v pozdeňské fořtovně. Kapitula měla nad důlním ještě fořta.

Šachta se zavřela roku 1908 a pak se začala razit štola. Celkem byly ve Hřešicích štoly tři a to: Anna, Míla a Lorenc. Anna byla dole u silnice, ta druhá byla výše na svahu k lesu a Lorenc byl docela v lese. Tu druhou štolu míval později v majetku nějaký kutéř Brynda. Štola Anna se začala razit hned po Jubilejní výstavě v Praze roku 1908. Nejdříve se provedl zářez od původního starého dolu Anna přímo do svahu s úklonem dolů v poměru 2 m v 15 metrech. Uhlí tu spadá od jihu. Když se konečně přišlo na uhelnou sloj, tak se šlo po uhlu a založila se štreka k těžbě.

Současně se pamatovalo na lanovku, kterou se uhlí i hlušiny dopravovaly na povrch ke skladišti u váhy. Uhlí do skladiště a hlušiny se vysypaly na haldu. Pro bezpečnost se prorážely tzv. "luftšachty", které umožňovaly dobrou oběživost čerstvého vzduchu. Z povrchu se vedl přímo do stropu štoly otvor, nahoře obedněný a chráněný. Způsobil tak tah větru, jako ku př. v kamnech do komína.

Osvětlení dělo se olejovými kahany as do roku 1913, pak přišel karbid. Odběrateli byli drobní soukromníci a pak hlavně sama kapitula se svými dvory: z Klobuk, Kokovic, Kobylník, Vraného, Pozdně a k tomu ještě byly 3-4 cihelny.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky