Propůjčka dolového pole "Barbora I" byla provedena v roce 1815 a to v klasických dvou měrách. Jde o jednu z nejstarších Schwarzenberských dobývek v lokalitě, která spadala do správy Cítolibského velkostatku. Ale pozor, vrchnost zakoupila Barboru až roku 1852! Předchozími majiteli byli těžaři Kaut, Polák a Lippe (DUnK uvádí Lipce a datum propůčení 1805). Co je ale důležité: z roku 1836 máme zachyceno vlastnictví dolu Josefem Mohlem, který jej postoupil Marii a Janu Klátilovým. A co je bomba - jako důlní zde pracoval František Koňas!!! (modří již vědí, proč se raduji).
Uhlí zde však bylo odkryto odjinud, a to níže po svahu "Náleznou štolou", zmiňovanou z roku 1836 jako již několik let neprovozovanou a zavalenou. Byla situována jižně od domu Jana Klátila (dříve patřící Mohlovi) a domu čp 20 patřící panu Iblovi. Každopádně provozní otvírka přiznaného dolového pole proběhla severně od ní. A to právě z prostor statku čp.5 (první šachtice sedm sáhů hluboká před statkem, druhá jedenáct sáhů hluboká na jeho zahradě, ne ve dvoře!, za stodolou) ve vlastnictví Františka Klátila, za kterou to újmu mu těžař ročně vyplácel 40 zlatých konvenční měny.
Nepříznivé nadložní podmínky tehdejší hormistr, snad Koňas, obešel tak, že důl založil v hluboce zaříznuté roklince, která se dnes nachází vlevo od silnice z návsi do Pochválova. Protáhlé odvaly dnes porostlé jako vždy břízami, se nacházejí na jejím dně. Na dostupných mapách jsou v řezech uváděny dvě mělké šachtice, rozfárávka bohužel není zanešena celá, takže o komunikaci se štolou vycházející u druhé silnice, tentokrát do Řevničova, můžeme dovozovat jen z písemných podkladů. Na mapových podkladech, které jsem měl k dispozici vychází, že snad byla dokonce ražema protičelbou?!?. Propojení ale již potvrzuje DUnK a označuje ji jako "Hlavní těžní štolu" z let 1852 a 1858.
Pamětníci ještě pamatují na místě jedné z šachtic v roklince úzký domeček, jehož výška byla srovnána se silničkou. Je pravděpodobné, že se jednalo o pozůstatky zděné těžní vížky, kudy bylo možná fedrováno uhlí na horizont umožňující formanskou dopravu do Cítolib a na Lounsko. Druhé a možná pozdější místo (za Schwarzenberků) vyvážení vozů, tentokráte štolou, je zmiňovanované vyústění "Hlavní těžní štoly" směrem na Řevničov (ikdyž pozor - silnice tímto směrem byla postavena až později).
Omezníkování dolu neproběhlo, protože byl uznán argument těžaře, že v jeho okolí se žádný jiný důl (1836) nenachází. Což je důležitá informace. Vypadá to na první důl na území samotné obce Kroučové.
Na pozdější mapě, z dob kdyuž stál důl Jan Adolf, jsou v zahradě dolu zakresleny dvě šachtice, což by odpovídalo i zachovalému průběhu odvalu. Dále z další mapy je možno usuzovat, že "Hlavní těžní štolu" používal výše uvedený důl, neboť do uvedeného prostoru (jižně) míří dlouhé důlní dílo pojmenované jako "Förderstolle".
ZDE ODKAZ NA FOTODOKUMENTACI: http://malodoly.rajce.idnes.cz/BARBORA_UPROSTRED_KROUCOVE
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz