VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > OSOBNOSTI REVÍRU > EDUARD BARTELMUS

EDUARD BARTELMUS

Narodil se 28.12.1805 v Německém Brodě jako druhorozenec Jana Traugotta Lastona Barthelmuse, protestanského pastora a pozdějšího ředitele přádelny a tkalcovny v Letovicích. Už podle jména je jasné, že nebyl tuzemec - původem švédský rod se v průběhu 18.století usadil nejdříve ve Slezsku, později expandoval do zbytku rakouské říše. Z několika dalších příbuzných je pro nás (možná) zajímavý Ludvík Bartelmus(1847-79), který měl za manželku ženu s rodným jménem Lorenzová, ale možná to bude jen shoda jmen.

Vystudoval farmacii a chemii a po získání titulu magistra farmacie nastoupil do blanenských železáren starohraběte Huga Františka ze Salmu, kde se věnoval chemickým úpravám kovů. Zde vynalezl výrobu zdraví neškodného smaltu vhodného pro užití v potravinářství (dosavadní smalty obsahovaly jedovaté těžké kovy) a roku 1831 proto z hraběcích služeb odchází. Privilegium k výrobě smaltovaného nádobí obdržel následující rok a již roku 1833 zakládá společně s bratry Gottfriedem a Augustem v Brně dílnu, která se časem změnila na významnou továrnu.

Pro přiblížení - smaltování je povrchová úprava kovových předmětů nanesením křemičité taveniny. Na kovový podklad ošetřený kyselinou se nanášelo jemně drcené nízkotavné sklo ve formě politury, které po následném vypálení v teplotách 700-900°C na povrchu slinulo. Povrch potom neoxiduje, je hladký, barevný. Z popisu je jasné, že výroba je energeticky náročná.

Slibně rozjetou brněnskou továrnu roku 1838-9 Eduard opouští (ponechává ji ve správě svým bratrům) a přesouvá se roku 1840 do Nového Jáchymova u Berouna, do železného srdce monarchie - k Fürstenberkům. A tam se mu nevedlo moc dobře. Nový Jáchymov měl technologii výroby postavenou na dřevěném uhlí a to výrobu smaltu dost prodražovalo. Když se přidaly ještě technologické problémy při výrobě na novojáchymovské litině bylo skoro rozhodnuto o ukončení spolupráce. Smaltovnu měl údajně v emphyteutickém pachtu.

Problémy ale vyklíčily někde úplně jinde (a literatura je nezmiňuje). Bartelmus si totiž nechal od Fürstenberků postavit uhelný důl v obci Ruda u Nového Strašecí. Doklady o tomto počinu existují a to včetně nákresů a konečného účtu. Budova dolu později přestavěná na parní mlýn - ač je to k nevíře - existuje stále ještě dodnes. Tady se podnikavý Eduard však pustil na tenký led a prodělal. Důl nenarazil na těžitelnou sloj, ikdyž vzdušnou čarou cca 2 km se vesele těžilo. V obecném povědomí zůstává historka, jak před každým hlášeným příjezdem se z okolních malodolů naváželo před důl uhlí a tak se nelze divit, že místní kronika hovoří o celkovém prodělku 150 tisíce zlatých a následném bankrotu majitele dolu.

Prostě Bartelmus se u nás zle spálil, ale to ho nezastavilo. Novojáchymovskou smaltovnu roku 1868 postoupil zpět Fürstenberkům, rozloučil se s vychovatelem svých dětí - sokolem Dr. Miroslavem Tyršem - a vydal se založit další smaltovnu do Plzně. Tady už měl štěstí a zde roku 1869 založená smaltovna sdružená také se slévárnou se udržela v provozu až do převratu v roce 1948. To ale už Eduard nezažil, protože zde umírá po pár letech úspěchů a to 12.6.1877.

Zajímavost - teda, pokud vám existence těžní budovy dolu na Rudě přijde jako prkotina - na hřbitově v Novém Jáchymově najdete dětský hrobeček jeho dcerky.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky