VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > OSOBNOSTI REVÍRU > IGNÁC VONDRÁČEK

IGNÁC VONDRÁČEK

Narodil se 13.ledna 1819 v Tachlovicích na Berounsku v rodině chudého stavitele. S pomocí místního učitele a faráře vystudoval gymnázium a filosofickou fakultu v Praze, posléze odešel na hornickou akademii v Banské Štiavnici, kterou dokončil v roce 1842.

Jeho první zaměstnání po absovování akademie bylo na císařských podlešínských a otvovických dolech u Slaného. Poté odchází do Příbrami. Ale už v roce 1845 začíná pracovat pro hraběte Salma a tak se ocitá kolem roku 1850 v Polské Ostravě na jeho dolech. V roce 1857 však opouští tento lukrativní post a stává se správcem železáren v Železné na Bruntálsku. Do hraběcích služeb se ale vrací již v roce 1859 a stává se generálním ředitelem jeho hornických a hutnických závodů. Z místa odchází roku 1867 po smrti své manželky Terezie.

V Ostravě se seznámil s předními distributory uhlí v habsburské monarchii, bratry Wilhelmem a Davidem Gutmanny, s nimiž navázal spolupráci.

Do místní hornické historie se zapisuje roku 1875 jako majitel Dolu Ignác v Brantě u Hostokryjí. V té době údajně nejmodernější důl rakouské monarchie vyhloubil  a jako výrazně prosperující provozoval za finančního přispění bratrů Gutmannů. Dále nabývá po hraběti Nosticovi jeho důl Ervín v Lubné. Ve stejném kapitálovém složení se ještě angažoval v odkoupení důlního majetku společnosti Moravie v roce 1879, to vše přebírají jeho dědicové vedeni synem Vladimírem v roce 1887. Bohužel jen proto, aby těžbu na Rakovnicku definitivně vzdali po dvou povodních (1882 a 1888), které doly v lokalitě dnešní Šamotky zatopily. Syn Vladimír se po rozchodu s Guttmany skoro výhradně věnuje ekonomicky výhodnějšímu Ostravsku, ale zdejší aktivity ho natolik finančně zatěžují, že musí vše prodat..

Jeho působení však ani tak nezůstalo bez kladného vlivu na zdejší hospodářství. Byl to údajně jeho zeť Stránecký, který na vyhořelých odvalech Dolu Mořicka (dnešní Šamotka) identifikoval žáruvzdorný jílovec, do té doby údajně považovaný toliko za nevyužitelnou hlušinu. Mělo se tak stát v roce 1883 a od těch dob se lupky na místních dolech začaly cíleně těžit a vypalovat. Jenže lupky těžil a následně vypaloval Vondtáček už na Brantě a Ervínu. Na troskách dolu tak v roce 1898 vzniká nová společnost pánů Kasalovského (další jeho zeť) a Emila Sommerschuha. 

Drobná sonda do potomstva: dcera Božena si vzala zmíněného Kasalovského, druhá dcera Vlasta pana Stránského, třetí dcera se jmenovala Olga Briskerová, čtvrtá Anna Mixová a syn Vladimír. Ten se usadil v nejdříve v Praze, posléze se vrátil do Ostravy, kde se narodil, a po vzoru svého otce se zaměřil na hornictví a na Ostravsku zakládá několik důležitých dolů, aby tragicky zemřel pádem z koně. Všechna tato jména lze dohledat jako spoluvlastníky dolů na Ostravsku.

Umírá 14.června 1887 jako vážený průmyslník.

S jeho křestním jménem je trochu potíž, neboť jednou je uváděn jako Ignác, podruhé jako Ignatz a Ignat, což je přechylováno taktéž u jeho dolů stejného jména na Rakovnicku i Ostravsku. To je ale to nejmenší. Setkáváme se totiž i s variantou Hynek Vondráček, jako snahou po komplentním počeštění schopného rakousko-uherského manažera českého původu v době první republiky. Přičemž Hynek není obdobou německého Ignat, k přejmenovávání stačil vzor Ignáce, pozdějšího Hynka, Máchy...

 

Citace z Historického kalendária města Ostravy:

Dne 30. 6. 1854 se v Moravské Ostravě narodil důlní podnikatel Vladimír Vondráček, jako druhý ze šesti dětí Ignáta Vondráčka, rovněž podnikatele v báňském průmyslu. Po absolutoriu české reálky v Praze se zapsal v roce 1872 na polytechnický ústav tamtéž, kde studoval mineralogii, geologii, paleontologii, chemii a hutnictví. O rok později začal pracovat ve Vítkovických kamenouhelných dolech a od roku 1875 působil na jámě Žofie v Orlové. Oba tyto podniky spoluvlastnil jeho otec. Následně byl jmenován ředitelem Vítkovických kamenouhelných dolů a Doubravsko-orlovského horního těžířstva. Po smrti otce v roce 1887 převzal správu veškerého rodinného majetku, který zahrnoval doly na Ostravsku, Karvinsku, Chebsku, Loketsku, Sokolovsku a Rakovnicku. V roce 1890 společnost, jejímiž spolumajiteli byli jeho sourozenci, otevřela důl Ignát v Mariánských Horách, pojmenovaný na počest jejich otce. Vladimír Vondráček byl vychováván v českém duchu, byl členem spolků Horník, Hornicko-hutnického spolku, předsedou Občanské besedy a Matice ostravské. V letech 1882–1888 byl členem zastupitelstva města Moravské Ostravy. 11. 8. 1897 zahynul při pádu z koně v rakouském letovisku Semmering.

DALŠÍ STŘÍPKY Z EURA

Roku 1887 převzal vedení otcových podniků a hned dva roky poté ukončil spolupráci s bratry Gutmanny. Chtěl vybudovat vlastní důl Ignát v Mariánských Horách, nebyl však úspěšný a roku 1897 musel veškerý majetek prodat. Zemřel 11. srpna 1897 po pádu z koně v rakouském Semmeringu v třiačtyřiceti letech.

Roku 1887 Ignát Vondráček zemřel a vedení podniků převzal již zmíněný syn Vladimír. Roku 1889 ukončil spolupráci s Gutmanny a začal budovat vlastní jámu Ignát v Mariánských Horách (dnes součást Ostravy), kterou chtěl provozovat pod firmou Vladimír Vondráček & spol.

Roku 1892 se sice podařilo uvést do provozu moderní koksovnu, výskyt tekutých písků ale hloubící práce výrazně zpomalil a stavba se začala prodražovat. Pravidelná těžba nakonec začala roku 1895, Vondráček ale již neměl na provoz dolu peníze a roku 1897 musel celý svůj ostravský majetek prodat.

Ponechal si pouze továrnu na šamotové zboží v Rakovníku. Jeho další plány však zmařila tragická událost. V alpském letovisku Semmering si ještě tentýž rok při pádu z koně zlomil vaz a jeho smrtí rod Vondráčků po meči vymřel. Více na: http://www.euro.cz/byznys/prvni-cesky-uhlobaron-891728#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Více na: http://www.euro.cz/byznys/prvni-cesky-uhlobaron-891728#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink Více na: http://www.euro.cz/byznys/prvni-cesky-uhlobaron-891728#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

 

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky