Dne 7. dubna 1926 v časných hodinách ranních zemřel po téměř 40ti-Ietém působeni praktickém jako horní inženýr vrchní báňský inspektor a závodní dolu Schöller Pražské železářské společnosti v Libušině Ing. Josef Srb.
Zesnulý narodil se 21. ledna 1861 v Rokycanech. Studia středoškolská konal v letech 1871—1878 na reálkách v Rokycanech, později v Plzni. Po absolvování střední školy nastoupil na podzim roku 1878 vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u dělostřeleckého pluku č. 7, kde dosáhl hodnosti poručíka.
V letech 1879 —1883 věnoval se studiu strojního inženýrství na vysoké škole technické v Praze, přestoupil pak na tehdejší báňskou akademii v Příbrami, kde v roce 1884 absolvoval obor hornický.
V roce 1886 dokončil v Lubně ve Štýrsku studia hutnická.
Praktickou svou činnost začal jako horní inženýr v soukromých službách v Mirošově u tamního těžařstva, kde nastoupil 1. ledna 1887. Byv přeložen na důl Jan v Libušině, stal se zde v květnu 1902 závodním a v lednu 1903 plnomocným ředitelem dolů Mirošovsko-Libušínských.
Když v roce 1905 přešly libušinské doly Mirošovsko-Libušínského těžařstva koupí do majetku Pražské železářské společnosti, přešel Ing. Srb dnem 1. července 1905 k této společnosti jako závodní dolu Schöllerova v Libušině, který byl za jeho vedení u Mirošovsko-Libušínského těžařstva vyhlouben. Na tomto dole jmenován byl l. května 1917 báňským inspektorem a dne 1. ledna 1926 vrchním báňským inspektorem.
Za jeho působeni byl provoz dolu Scholler v mnohém ohledu zdokonalen (postavena nová úpravna, elektrárna, rozšířena kotelna, zlepšen provoz důlní), takže dnes možno důl Schöller počítali k nejmoderněji zařízeným dolům revíru Kladensko-Slánského.
Ing. Srb vynikal ve svém oboru jakožto výborný praktik.
Byl proto jmenován zkušebním komisařem pro II. státní zkoušku z oboru hornického při vysoké škole báňské v Příbrami, soudcem laikem při horním senátě v Plzni a soudním znalcem pro vyšetřování náhrad při vyvlastňování ku stavbě a provozu železnic a vodních cest.
Také v jiných oborech působil Ing. Srb neúnavně. Dlouhá léta byl členem okresního výboru v Slaném a členem obecního výboru a školní rady v Libušině.
Ing. Srb byl vzorem skromného muže, dbalého vždy svých povinností. Svou bodrostí a přátelským vystupováním získal si úcty a vážnosti nejen u svých podřízených, nýbrž i u všech těch, kteří jej znali.
O tom, jak byl Ing. Srb oblíben, svědčila nejlépe ohromná účast při jeho pohřbu v Libušině i v Praze.
Dne 9. dubna 1926 ve 4 hod. odpoledne vyzdvižena byla dozorci dolu Schóller z domu smutku na dole Schöllerově rakev s pozůstatky zesnulého. Na poslední cestě doprovodili Ing. Srba za hranice závodu vedle příbuzenstva četní kolegové v povolání, úředníci a dozorci závodů Pražské železářské společnosti, zástupci úřadů horních, politických a samosprávných, jakož i nepřehledná řada jeho osobních přátel. Zde rozloučili se se zesnulým jeho příbuzní a ostatní účastníci pohřbu, načež za zvuku tklivé hornické písně rakev vložena do vozu, jímž Ing. Srb odvezen do pražského krematoria k zpopelněni, které vykonáno 10. dubna 1926.
Úmrtím Ing. Srba ztratila rodina dobrého manžela a otce, závod svého svědomitého závodního a kolegové v povolání svého vzácného přítele a druha.
Kladenská sekce Svazu čs horních a hutních inženýrů želí úmrtím Ing. Srba ztráty svého milého člena. Budiž mu zachována čestná památka.
R.P.