K ČEMU SE VŮBEC DŘÍV POUŽÍVALO UHLÍ?
1. K obecnému překvapení se s ním doma netopilo. Uhlí smrdělo po síře a doposud používaná kamna byla stavěna na nižší výhřevnost paliva, takže pukala. První prodejci uhlí proto prodávali (často na splátky) i vhodná "moderní" kamna.
.
2. V průmyslu se uhlí uchytilo nejdříve v energeticky náročných procesech (vápenky a cihelny), ale i tam se dosavadní technologie musely upravit z původního vytápění čistším, ale méně výhřevným, dřevem.
.
3. Síra totiž dělala problémy jak u výroby skla, tak u výroby železa. Například novojáchymovské hutě za Fürstenberků topily pouze dřevěným uhlím a rakovnická sklárna produkovala jen méně kvalitní obalové sklo.
.
4. Raketový nástup spotřeby souvisel až s masovým rozšířením parního pohonu. V parních mlýnech, v parou poháněných manufakturách a továrnách a samozřejmě na železnici.
.
5. Nesmím zapomenout na energeticky náročnou zemědělskou výrobu: pivovarny, cukrovary, lihovary, škrobárny a rozličné sušárny. U nás především chmele a taky ovoce (u nás švestek).
.
6. V chemickém průmyslo šlo především o výrobu české kyseliny dýmavé (olejny, vytriolny) a kamence (alaunfabriky), ale také se z něho vyráběly a úspěšně prodávaly - saze (ze 100kg uhlí 3 kg sazí).
.
7. A na závěr - věřte mi - se z uhlí vyráběl - popel! No, na hnojení polí. Výzkumy se prováděly na Lánech pod vedením profesora Georga Stumpfa údajně již roku 1768, ale publikoval je v Jeně až r.1792.