„Mladej, skoč na kříž a řekni štajgrovi, ať nám po fedrákovi pošle dva hunty pilochů, že máme na figuře pešuňk a páry nám tu jedou po zoulu šejdrem!“ (rozumíte-li, nečtěte dál)
Horníci pro své nástroje, pracovní postupy a činnosti užívali své, pro laika často nesrozumitelné, výrazy. Mnoho slov specifického významu se do jejich mluvy dostalo prostřednictvím odborníků pocházejících odjinud, z cizích dolů. Není vůbec nevysvětlitelné, že to byli už od dob středověku němečtí horníci. To vše bylo ještě umocněno rakouskou nadvládou v českých zemích na začátku 18.století, kdy těžba uhlí v našich končinách začala. Počeštělé německé nebo rakouské výrazy snadno identifikujete.
ABLEZ – čas při střídání směn
BAČKORA – rozšiřující podložka pod stojky
BREMZ – též PREMS – svážná chodba, překop
CAJKY – věci rozličné
CECH – místnost pro mužstvo před sfáráním
CIMRUŇK – výdřeva v dole
DOLOVINA – dříví pro stavbu dř.výztuže
DOMÁK – uhlí pro osobní potřebu
DVEŘEJ – výdřeva (2 nohy a stropnice)
FAJSL - kladivo
FÁL – dřevěná krajina (skrojek metr.polena)
FÁLUŇK - pažení
FÁRT - žebřík
FEDRÁK – odbíhač, pomocník havíře
FIGURA – důlní pracoviště
FLEC – uhelná sloj
FORHONT – k ruce (na forhontě – při ruce)
FOROTA – zásoba rubaniny
FOŠNA – tlusté prkno
FUKA - škvíra
GRÁBL – odvodňovací stružka, též VOSRCAJK
GRACKA - škrabka
HAJR - havíř, razič
HALDA – odval hlušiny
HAŠPLE - vrátek
HAŠPLÍŘ - vrátkař
HAVÍŘ – rubač, lamač
HLUŠINA – odpadní hornina
HALDAŘ – dělník na odvalu
HRÁŇ – uzavírací hranice dřeva
HUNT – důlní vozík
HUPCUK – řetězový kladkostroj
CHODBA – důlní dílo v ložisku (uhlí)
KAHANEC – havířská lampa
KARBITKA – karbidová lampa
KATR – dveře, mříž, síto, pila
(K)DYNK – odebírka prací štajgrem
KLANDR - zábradlí
KLANIČÁK – vůz s klanicemi (bočními opěrkami)
KOPNA – dveřejová stropnice
KOZÍ DAŇ – úplatek havíře štajgrovi za lepší figuru
KRAC(LE) – hráblo, škrabka, motyka
KRAJČÁK – motyka zkovaná do špice
KUTACÍ - průzkumný
KVERŠLÁG – větrní příčná chodba, překop, důlní dílo v hlušině
LÉRA – míra, měřidlo, též ŠPÉRMÁS
LICNA – pramen lana
LUNT – doutnák, zápalná šňůra
LUTNA – větrací potrubí
MAGACÍN – sklad, skladiště
MAJZLÍK – nástroj sekáč
MARKŠAJDR – důlní měřič
ÓBRŠTAJGR – vedoucí úseku dolu
OBVAL – halda hlušiny obklopující ústí šachtice
OHLUBEŇ – ústí jámy na povrch
OKOV – těžební nádoba na vrátku
ORT – čelba, předek chodby nebo překopu
PÁR – dveřej, dřevěná výztuž
PERKA - hlušiny
PEŠUŇK – svah, úklon
PILÍŘ – uhelný blok
PILOCH – důlek pro usazení stojky
PÍN(Ě) –poval, část lezního oddělení oddělující fárty
PINKA – propadlina stařin na povrch, německy ePinge
PLENĚNÍ – odstraňování výztuže z vyrubaných prostor
POČVA – zoul, podlaha důlního díla
PODRAŽEC – pomocná stojka pod pod stropnicí
PÓR – nástroj vrták
PORYCHTUŇK – složitější zařízení
POVAL – pracovní plošina (též píně)
PRASEČÁK – přizvedávací pákové zařízení
PROPLÁSTEK – vrstva jaloviny v uhlí
PRŮCH – stařina, zával
PRŮVAL – náhlé zavodnění ze stařin
PŘEKOP – důlní dílo ražené v hlušině
RABOVÁNÍ – plenění výztuže
RADVANEC – přepravní (těžební) kolečko
RÝGL - rozpěra
SENGL(E) – směrové značky směru ražby
SFÁRAT – vydat se do podzemí dolu
SIGNÁLKA – slabá stojka pro signalizaci poklesu nadloží
SKOK – přehoz, shoz, geologické porucha
SICHROVKA – lampa ukazující kvalitu vzduchu
SLEDNÁ – chodba ražená ve směru sloje
SRDCOVKA – lopata uhelka
STAŘINA – staré, opuštěné důlní dílo, často zavalené
SVĚTLÍK – větrací šachtice (na den)
ŠACHTA – svislé otvírkové důlní dílo
ŠAJBA – lanovnice, řemenice (navíjecí kotouč)
ŠALUŇK – bednění, ohražení
ŠÍNA – kolejnice (bývala i dřevěná)
ŠINÁGL – kolejový hřebík
ŠOUR – výkruž ve stojce pro stropnici
ŠPIC(E), ŠPIČÁK – hrot, motyka s hrotem
ŠPIRÁM - mezera mezi kolejnicemi
ŠPRINGL – příčel žebříku (fártu)
ŠPŮRY – průvodnice klece v jámě
ŠTREKA – chodba, překop
ŠTÁDLO – skříň na nářadí
ŠTÁCH – kolejový pražec („šinágl ob štách“)
ŠTAJGR – důlní dozorce
ŠTOLA – vodorovné až úklonné otvírkové důlní dílo
ŠTRAJCHEM – vodorovně
ŠTREJCHEM – nakřivo
ŠTŮS – bok chodby, rubání
ŠŮBR – dvířka, uzávěr
ŠUPÁK – naražeč vozů do klece
TUDLÍK - krátká dřevěná stojka v nízké sloji
ÚPADNÍ – mířící dolů (opak: dovrchní)
VANDRÁK – protivážný vozík ve svážné
VANT – velký balvan (hranatý – „rakve“)
VERCAJK – nářadí
VETRŠÍD (VETRŠAJDA) – podélně pažená chodba pro ovětrání ortu
VĚTROVAT - zpevňovat
ZARÁŽKA – začátek nového důlního díla
ZÁTYŇ – místo za náražím u jámy
ZDAŘ BŮH – hornický pozdrav
ZHLAVÍ – vršek svážné nebo úpadní
ZOUL – počva, podlaha, dno, spodek
ŽUMP (ÍK) – vodní jímka, tůň
ŽÁBA – vozík ve svážné přetahovaný protiváhou VANDRÁKA