VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Slaný > DŮL CAROLI

DŮL CAROLI

U SLANÝHO NA POLI STÁVAL TAM DŮL CAROLI

Když na začátku 19.století překládali velvarskou silnici, odkryli výchoz uhelné sloje. Toho využil baron Karel Ferdinand Puteani a v roce 1830 zakládá štolu svatého Karla přímo v ložisku a počíná těžit relativně kvalitní kamenné uhlí necelé metr mocné sloje (sloj byla sice mocná 1,5 m, ale půl metru spodní sloje nebylo těžitelných). Zahajuje tak  cca 75 letou historii dolu Caroli. Historii slavnou, ale plnou úpadků těžařů, která se naplnila na přelomu roků 1903/4.

Svobodný pán z Blahotic si vývoj uhelné sloje ověřil tzv. Náleznou jamou Karel, pro kterou dostal přiděleny dvě původní dolové míry. Nálezná jáma i následně založená štola svatého Karla byly situovány západněji od pozdějšího dolu Caroli. Větrní okruh byl zabezpečen vyhloubením 64 metrů hluboké tzv. Jámy v panském poli, která byla opatřena parním strojem. Jak pokračovala těžba, bylo potřeba vyhloubit další - vzdálenější - "novou" větrní jámu Erhard v lomu, která už byla cca 80 metrů hluboká. To byla tzv. Stará otvírka.

Zde opíši stavy starého dolu zachycené j.n.Ochsenbauerem: 1 důlní kontrolor, 1 lezec, 15 kopáčů, 15 haldařů.

Novou otvírku dolového pole provádí pravděpodobně ještě syn Karla Ferdinanda, docela možná, že ta byla příčinou kapitálového vyčerpání Puteaniů a následné fůze Riesů. Starý způsob otvírky a zřejmě i rozfárávky pak byl pravděpodobně ukončen s přechodem vlastnických vztahů, kdy roku 1856 do dolu kapitálově vstupuje baron Bedřich Werner Riese-Stallburg (1/2 vlastník) a vše uzavírá rok 1867, kdy odkupuje zbývající polovičku dolu.

Každopádně roku okolo roku 1849 byla půl kilometru severovýchodněji vyhloubena nová jáma dolu Caroli, což je již místo, které zůstalo veřejnosti v povědomí lokalizace tohoto dolu. Původní hloubka jámy byla jen 56 metrů (Puteani), ale byla dvakráte prohlubována až na konečných 85 metrů (Riese pvp roku 1878, kdy důl stál). Osazena byla parním strojem o výkonu 42 hp. Několikanásobné prohlubování těžní jámy, kdy se nehluboko pod sebou nacházela celkem tři náraží (!), mělo za následek vleklé potíže se stabilitou jámového komínu.

Odpovídající nová větrní jáma na Hájích byla hluboká již přes 130 metrů a nachází se u plotu při silnici na ústí nad labem. Jeden zdroj uvádí, že v podzemí větrních jam dolu caroli byla využívána "větrní pec", čili hořením "věčného ohně" byl podporován větrní proud z jámy. To by mělo platit i pro původní větrní jámu v panském poli.

Toto období se má za zlatou éru dolu Caroli. Ten měl tehdy měl dřevěnou těžní věž a obdélníkový průřez zděné těžní jámy, jak se na dobu slušelo. Důl pod vedením německého správce O.Hohmana zásoboval místní Oppeltův cukrovar (někdy zmiňován i vlastní Rieseho cukrovar), vitriolnu (výrobnu kyseliny z kyzů) a celé městečko. Uhlí po domácnostech roznášely dělnické ženy v putnách, údajně denně takto 1-2 železniční vagony!

V létě zaměstnával důl 90-100 horníků, na zimu se stav zvyšoval na 120-150 členů osazenstva. Mužstvo mělo vlastní prapor, své uniforny poněkud odlišné od kladenských, v nichž se účastnilo místních parád na náměstí a o sv.Prokopu se chodilo poklonit sv.Barboře (komická kombinace). Zajímavý detail - na rozdíl od kladenských se slánští před šichtou povinně nemodlili. Riese byl Němec a tudíž protestant.

Bankrot barona Rieseho, který se údajně dal na spekulace na burze (lidové podání: "sázel na kukuřici") a jeho následná smrt v roce 1888 se mylně dává do souvislosti s úpadkem dolu. Pravdou však je, že baron své doly (včetně původních chomutovských a místních libovických a zábořských) prodává již v roce 1883 firmě Haas a spol, která reprezentovala kapitál německých izraelitů. V rychlém sledu se pak mění podílníci dolu ze všech světových stran (Rakousko, Německo, Uhersko), důl se zřejmě plundruje , ale pozor - úpadek ještě nenastává.

V roce 1892 se poprvé projeví negativní důsledky několikanásobného prohlubování těžní jámy, které se roku 1894 opakují. Jáma se bortí. Vedení dolu sice dementuje zprávy tisku o vážné situaci, ale ke konci století těžba rapidně klesá z původních 200-300 tisíc tun ročně na méně než polovinu. Těžba drhne, až se zadrhne úplně v roce 1901.

Koho můžeme potvrdit z vedoucích funkcí na dole? Mimo takřka nesmrtelného němce Oty Hohmana zde najdeme důlní Chaloupku, Josefa Michla a štajgra Václava Štulíka. Strojníka zde dělal pan Slapnička.

Padlý prapor se ještě pokusili zvednout v roce 1903/4 bratři Ulrichové. Josef - hospodářský správce na Smečně a ředitel panství v.v. - a jeho bratr Gustav Wallburg z Pardubic. Ti zde utopili celé své jmění. Nebyli odborníky, nechali se zlákat nadšením některých zdejších havířů a příliš se upnuli k očekávanému ukončení těžby studněveské Luisy, která měla fungující síť odběratelů, kterou chtěli přebrat (cože dělal Josef původně, he? ;o)).

Stejnou chybu - pokus o převzmáhání staré jámy, která už tak měla dobývky značně vzdálené - udělal o rok později i (pražský) stavitel z královských vinohrad František Jiskra, který podíly Ulrichů ze 3/4 skoupil. Sice si vzal ku pomoci jako vrchního dozorce Kleiberga z Pražské železářské společnosti (PŽS), ale poslední ranou mu byly vodní poměry dolu. Stařinnou vodou zatopené náraží neumožňovalo jímání čisté vody pro provoz parního stroje. Ten rychle zarůstal kamenem a nekvalitní výroba páry měla za následek poruchy na čerpadlech. Vše vyvrcholilo protržením hned dvou kotlů po sobě v roce 1904, což už byl konečný umíráček dolu. No a vitriolna zcela vyhořela roku 1906. Někdy je ještě zmiňová těžař Absolon, jako poslední majitel, ale ten už netěžil.

Nic na tom nezměnily ani nerealizované plány obnovení dolu z dob 1.republiky. Jen skicy zůstaly.

Tak se sirnatý čoud z komínu a oranžové husy z důlních vod v potoku ztratily v šeru věků....

MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA:  malodoly@seznam.cz

ODKAZ NA FOTODOKUMENTACI SOUČASNÉHO STAVU DŮLNÍCH DĚL CAROLI SLANÝ:

http://malodoly.rajce.idnes.cz/CAROLI_SLANY_SOUCASNOST#

ODKAZ NA FOTOGALERII STARÝCH FOTEK DOLU CAROLI SLANÝ:

http://malodoly.rajce.idnes.cz/CAROLI_SLANY_STARA_FOTA

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky