VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Studněves > DŮL LUISA

DŮL LUISA

Kutební činnost Clam-Martiniců ve Studeňovsi byla korunována již rokem 1891, kdy byl založen přímo uprostřed obce důl Luisa. Slavnostní vysvěcení dolu slánským vikářem Josefem Kandlerem bylo provedeno již 27.ledna a to za samotné přítomnosti hraběte Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice, protože důl byl nazván po jeho matce. Slavnosti se účastnilo i 50 havířů, z čehož lze usuzovat, že rok založení 1900 uváděný v DUnK asi nebude správný.

Jeho hloubka byla necelých 60 metrů (někdy se uvádí 38 m, jindy 42 m - možná se jáma probírala?)  A těžní jáma o obdélníkovém průřezu 2x3,5 metru  se nacházela na parcele domu č.19 a byla osazena dvouválcovým těžním strojem, který byl určen pro dvouklecové těžní zařízení po jednom vozíku. Osazenstvo fáralo po sedmimetrových fártech (žebřících), těch bylo sedm (to odpovídá hloubce do náraží těch 42 metrů).

Pumpa byla jedna a to parní "presovka", která hnala vodu až na povrch.

Mělčí větrní (údajně 22 metrů) pak byla o kus dál přes ulici na zahradě domu č.76 a měla jen tři fárty. Mám podezření, že jámu Luisa zdědila po Leopoldovi (viz mapa z 3. Císařského mapování). Ve zmíněné větrní se dole v dole(!) Udržoval "věčný oheň" - čili náhrada ventilátoru - tzv.větrní pec, protože důl měl problémy s kvalitou ovzduší - v některé dni se vůbec nefáralo.  Pamětníci udávají, že na některých ortech "brabčíky" vůbec nehořely.

Nepotvrzeno je spojení s dolem Richard přes větrní "v remízku". Ale asi to bude pravdivé - využívání starších jam jako větrních je obvyklé. Jak píšu výše - dost možná se jednalo o ještě starší Leopoldovu jámu, kterou zmiňuji nahoře v textu.

Z vedoucích pracovníků se podařilo zachytit jména: závodního ing.Lukeše, správce Václava Kopeckého, Jana Žaluda účetního, směnmistra Valeše, vážného Neumana Aloise, pumpaře Ignáce Müllera, palného Františka Zelenku, strojníka Sekeru z Řisut, mladého inženýra Hynka Lukeše a štajgry Pavlase a Fr.Pokorného z Kvíce. Na parádách měli havíři z Luisy bílé chocholy na fedrpuších.

Důl byl navíc v těsném sousedství rybníka a dobíral zásoby těsně přiléhající k vesnici. Je zde zmiňováno i proražení do stařin sousedních dolů, mluví se Leopoldovi se 32 třídami (na severovýchodě), někdy též o Krétě ležící za mlýnem(?). Osazenstvo muselo dokonce bojovat se zvýšenými přítoky důlních vod, vůči nimž byly budovány podzemní hráze. Voda je dokonce jednou prorazila a havíři se museli spasit útěkem. Tím ale smůla dolu nebyla vyčerpána.

V létě 1908 totiž zachvátil důl nečekaně požár, který se prudce projevil na noční směně, kdy překvapil šichtu nočních dřevičů (dva popálení havíři). Následně strávil celé obložení jámy a část těžní konstrukce. Vyřazené pumpy pak nemohly zamezit rychlému zavodnění podzemí. A to byl prý pro důl konečný rozsudek. Jeho náhradou se tak stala šachta v Bysni.

Tak jako vždy se lidovém vyprávění usídlila skazka o pohozeném neuhašeném knotu olejové lampy, setkáváme se ale i s teorií o úmyslném založení požáru. Ale příčinou lze spíše odhadovat na samovznícení mouru, který se v šachtě nechával, netěžil, protože ho dominantní odběratel - místní cukrovar - odmítal brát. Každopádně i v roce ukončení těžby, DUnKem uváděný 1904, se opět rozcházíme. Životnost dolu tedy byla 17 na místo udávaných pouhopouhých 4 let!

Jako takovou perličku bych ještě uvedl zmínku o údajném pokusu převzmáhání požárem poničeného dolu - údajně byla jáma osazena železnou těžní věží, práce na dole pokračovaly ještě "nějaký čas, ale ne dlouho". Pozor, zmiňují to dva nezávislé prameny.

Na závěr ještě "drb": požár prý zavinil nějaký strojník Suchopárek z Hvězdy, který si v noci odběhl k pumpám a postavil na dřevěnou a promaštěnou podlahu olejovou lampu. Ta se zvrhla a bylo hotovo. Zajímavé je, že i tento pramen uvádí pokus o převzmáhání vyhořelé jámy a instalaci ocelové těžní věže.

 

ZDE NAJDETE ODKAZ NA FOTOGALERII SOUČASNÉHO STAVU:

http://malodoly.rajce.idnes.cz/DUL_LUISA_STUDNEVES/

MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA:  malodoly@seznam.cz

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky