První vojenské mapování uvádí v této lokalitě pouze kamenouhelné lomy, z kterých se později asi štolami vyvinulo hlubinné dobývání. No, hlubinné - spíše podpovrchové.
Štola svatého Josefa a následná mělká jáma výše do svahu jsou tak prvními důlními díly na katastru obce. Jejich vznik je datován již rokem 1776, resp.1779. To zde František Konias v čele najmutých havířů těží první uhlí pro smečenskou vrchnost.
A smečenská vrchnost měla zájem, aby byl důl řádně veden. Povolala proto královského perkmistra Jana Kristiána Fischera z Jílového u Prahy, aby o zdejším kutání podal náležitou zprávu.
Dobrozdání perkmistrovo je datováno 23.9.1788 a nevyznívá pro steigera Kankuru a hauera Koniase nijak pochvalně. Ačkoli je kutisko nehluboké, trpí spodními vodami a je vydřeveno shnilým dřívím. Navíc je štola stočena v prudkém ohybu.
Vyšlo mu z toho jediné: opustit to a vyrazit štolu novou od jihu. Možná to byl popud k zaražení série jam, které lze vidět na mapách císařských vojenských mapování. Navrhovaný větší počet (konkrétně pěti) sčerpávacích šachet na vodu by tomu odpovídal.
Postupem času se počet jam rozrůstá (srovnej s Leopoldem a Selinou/Jindřichem k Richardu na druhé straně obce). Zmnožování počtu jam s rozrůstající těžbou byl zřejmě oblíbený Koniasův technický fígl, ke kterému ho přivedl právě Kristian Fischer. K vidění je ještě minimálně na Libovicku a pod Tuřany. Řešil tím zřejmě nejen odtěžení zvodnělého podloží, ale i problematiku větrání většího počtu čeleb.
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz