Jde o komplex mělkých jam (hloubky 10-
Původní dispozice byly čtyři jámy a jedna štola, později se jejich počet rozrostl na deset (1846), ještě později klesl na osm (1852). Důl to byl na svou dobu velký s vlastními zděnými budovami (mimo cechovny i např. kuchyně!), samozřejmostí byl parní stroj. Roku 1854 však již byl zastaven.
Smečenskou vrchnost měl zde k dolování, v rozsahu do té doby nevídaném, přesvědčit vrchní úřední smečenského panství Matyáš Michael Danielis. V počátcích zde měl údajně dozorovat pozdější kladenský děkan Kašpar Valentin Weininger. Následně, roce 1816, již zasahuje smečenský hormistr justiciár Jan. N. Ochsenbauer - v roce 1824 měl důl již čtyři šachtice v hloubkách
V roce 1834 měl dle výkazu horní substituce (tehdy ještě podle dominia) smečenské 10 celých a 5/8 velkých důlních měr a těžil uhlí z hloubky 14 láter (do
V těchto místech je také zaznamenáno nafárání rozsáhlých stařin dolem Luisa. Údajně mělo jít o 32 tříd (těžních chodeb) mířících k severu. Pramen však zmiňuje šachtu "Kréta". Je možné, že Leopold měl takovou lidovou přezdívku, protože něco podobného se stalu pcherskému Theodoru.
Teď trochu guláše: ČGS důl umisťuje jižně od Luisy. Naproti tomu DUnK a mé další podklady líčí pozici Leopoldu jako "na vršku u Slaného při východní hranici katastru - severně od Krkavčího mlýna. Vypadá to, že se tentokrát mýlí ČGS... Tady jsou mapy císařského mapování - posuďte sami:
http://malodoly.rajce.idnes.cz/STUDNEVES_-_VOJENSKA_MAPOVANI
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz