VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > DĚJINY DOLŮ V REVÍRU SLÁNSKO-KLADENSKÉM

DĚJINY DOLŮ V REVÍRU SLÁNSKO-KLADENSKÉM

DĚJINY DOLŮ v REVÍRU SLÁNSKO-KLADENSKÉM

Již v článku „Jak objevena bylo uhlí na Kladenská“ zmínil jsem se o tom, že po objevení uhlí na 30 osob hledalo v zemi ukryté poklady; ale hle­dání to nemělo valných výsledků; uhlí dobýváno bylo majiteli jednotlivých pozemků, nemajících ani zkušeností, ani dostatek peněz a proto musili ve svých pokusech brzy přestat. Kutací právo od jednotlivých majitelů skoupilo ře­ditelství buštěhradského panství, které koupí přešlo na vévodu Toskánského a později na císaře Ferdinanda Dobro­tivého.

Zakládáno bylo množství štol a ma­lých šachet v okolí Rapic, Stelčovsi a Dubí, ale ani ty neměly dlouhého, tr­vání.

První dolování dálo se „odkrývá­ním" vrchní půdy (Na Stařinách). Pro­tože však vrstva uhelná klesala do hloubky, musily se do svahu prokopávat vodorovné štoly. Kde štoly byly dlouhé, prokopaly se s povrchu do hloubky kolmé Šachty. Uhlí, které ve štolách se nakopalo, sváželo se kolečky k šachtě a rumpálem se vytahovalo ven. Později na dole „Bedel" zařízeno bylo k témuž účelu šlapací kolo. R. 1836 byla šachta Ludmila (u Cvrčovic) v té době největší, opatřena první par­ním strojem. Leč celý tento východní cíp kladen­ské pánve neměl štěstí. Mnoho štol, šachet bylo začato, málo jich však mělo dlouhé trvání. Dříve nebo později za­nikly všechny.

Mezitím kutací pokusy přenesly se dále na západ až k samotnému Klad­nu. Protože práce tyto založeny byly již na vědeckých výzkumech profesora Zippeho, který byl ředitelem příbram­ské horní akademie, a protože k pracím těm povoláni havíři z Příbramě, byl výsledek uspokojivý. Zřízena byla kutební komise v Slaném, celý uhelný kraj od Kralup až k Družci rozdělen na 7 kutebních kruhů o poloměru 1000 sáhů = 1896'5 m. Příbramští horníci, kteří na Kladno přišli zrovna o posví­cení 11. září 1842, vrtali na 15 místech mezi Kladnem, Motyčínem, Hnidousy a Cvrčovicemi se zdarem a teprve na tomto základě zakládány nové a nové doly.

První důl „Kateřina Josefa" založen byl na místě nynějších hutí Janem Vá­ňou r. 1847. (Podrobněji v článku: „Váňův kámen“).  Na sever od tohoto zřízeny doly: Václavka, Layer, Franti­šek, Thinfeld, Kübeck. Na východ u Dubí: Marie Anna, Ferdinand, Prokop a František Josef. V samém sousedství Kladna pak: Průhon, Amalie, Bresson, Engerth. Však mnohé z těchto dolů brzy pro nedostatek uhlí zanikly.

V le­tech sedmdesátých konány vrtací po­kusy dále na sever kolem Motyčína a Hnidous na katastru hejtmanství slán­ského a založeny během 30 let doly: Barré, Mayrau a Robert na katastru vinařickém, Ronna na hnidousském, Theodor na pcherském. Na katastru libušínském zřízeny doly: Jan I. a II., Max, Schöller a nejnovější Vaňkův důl u Srb. V těchto posledně jmenovaných dolech soustřeďuje se skoro všecka ny­nější uhelná těžba.

Na kladenském ka­tastru těží se pouze na Engertu a na dole Prago u Dubí (bývalý Frant. Josef). Dále na sever jsou ještě 2 doly: Humboldt u Jemník, ve kterém se vůbec ne­těžilo, protože se na uhlí nepřišlo, a Karlův důl ve Slaném, v němž těžilo se od roku 1830—1901. Jsou sice ještě menší doly u Jedomělic a Podlešína, ty však mnoho uhlí nedodají. Táhnou se tedy největší doly od Volšan přes Hnidousy, Motyčín, Libušín ke Kam. Žehrovicům a znamenají vrchol uhelné těžby na Kladensku.

Doly ty, zvláště nejpozdější (Schöller, Vaněk) opatřeny jsou všemi nejno­vějšími vymoženostmi a stroji, což je jenom ku prospěchu těžby a obzvláště ku prospěchu havířů. Jména všech slánsko-kladenských dolů zní cize  a to proto, že společnosti (celkem 4) byli cizí kapitalisté, kteří celému to­muto podnikání vtiskli německý ráz:

Společnost buštěhradské dráhy, která převzala bývalé císařské doly, přešla po převratu asi v r. 1919 v ma­jetek Pražské úvěrní banky. Patří jí doly: Prago, Tragy (Ferdinandka je zrušena). Společnost státních drah převzala r. 1855 bývalé státní doly; dnes patří jí doly: Kübeck, Engert, Barré, Ron- novka a Theodor (Kréta). Jsou pro­najaty. Mirošovskému těžařštvu patřily libušínské doly: Jan I., II. a Schöller, ale celý tento majetek r. 1905 koupila

Pražsko-železářská společnost, kte­rá utvořena byla 1862—3 z několika velkoobchodníků a podnikatelů. Sama vlastnila již doly: Mayrau, Robert,Max a v r. 1913—14 založen Vaňkův důl.

Na konec připojuji přehlednou ta­bulku kladenských dolů, které jsou v činnosti:

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma