DĚJINY DOLŮ v REVÍRU SLÁNSKO-KLADENSKÉM
Již v článku „Jak objevena bylo uhlí na Kladenská“ zmínil jsem se o tom, že po objevení uhlí na 30 osob hledalo v zemi ukryté poklady; ale hledání to nemělo valných výsledků; uhlí dobýváno bylo majiteli jednotlivých pozemků, nemajících ani zkušeností, ani dostatek peněz a proto musili ve svých pokusech brzy přestat. Kutací právo od jednotlivých majitelů skoupilo ředitelství buštěhradského panství, které koupí přešlo na vévodu Toskánského a později na císaře Ferdinanda Dobrotivého.
Zakládáno bylo množství štol a malých šachet v okolí Rapic, Stelčovsi a Dubí, ale ani ty neměly dlouhého, trvání.
První dolování dálo se „odkrýváním" vrchní půdy (Na Stařinách). Protože však vrstva uhelná klesala do hloubky, musily se do svahu prokopávat vodorovné štoly. Kde štoly byly dlouhé, prokopaly se s povrchu do hloubky kolmé Šachty. Uhlí, které ve štolách se nakopalo, sváželo se kolečky k šachtě a rumpálem se vytahovalo ven. Později na dole „Bedel" zařízeno bylo k témuž účelu šlapací kolo. R. 1836 byla šachta Ludmila (u Cvrčovic) v té době největší, opatřena první parním strojem. Leč celý tento východní cíp kladenské pánve neměl štěstí. Mnoho štol, šachet bylo začato, málo jich však mělo dlouhé trvání. Dříve nebo později zanikly všechny.
Mezitím kutací pokusy přenesly se dále na západ až k samotnému Kladnu. Protože práce tyto založeny byly již na vědeckých výzkumech profesora Zippeho, který byl ředitelem příbramské horní akademie, a protože k pracím těm povoláni havíři z Příbramě, byl výsledek uspokojivý. Zřízena byla kutební komise v Slaném, celý uhelný kraj od Kralup až k Družci rozdělen na 7 kutebních kruhů o poloměru 1000 sáhů = 1896'5 m. Příbramští horníci, kteří na Kladno přišli zrovna o posvícení 11. září 1842, vrtali na 15 místech mezi Kladnem, Motyčínem, Hnidousy a Cvrčovicemi se zdarem a teprve na tomto základě zakládány nové a nové doly.
První důl „Kateřina Josefa" založen byl na místě nynějších hutí Janem Váňou r. 1847. (Podrobněji v článku: „Váňův kámen“). Na sever od tohoto zřízeny doly: Václavka, Layer, František, Thinfeld, Kübeck. Na východ u Dubí: Marie Anna, Ferdinand, Prokop a František Josef. V samém sousedství Kladna pak: Průhon, Amalie, Bresson, Engerth. Však mnohé z těchto dolů brzy pro nedostatek uhlí zanikly.
V letech sedmdesátých konány vrtací pokusy dále na sever kolem Motyčína a Hnidous na katastru hejtmanství slánského a založeny během 30 let doly: Barré, Mayrau a Robert na katastru vinařickém, Ronna na hnidousském, Theodor na pcherském. Na katastru libušínském zřízeny doly: Jan I. a II., Max, Schöller a nejnovější Vaňkův důl u Srb. V těchto posledně jmenovaných dolech soustřeďuje se skoro všecka nynější uhelná těžba.
Na kladenském katastru těží se pouze na Engertu a na dole Prago u Dubí (bývalý Frant. Josef). Dále na sever jsou ještě 2 doly: Humboldt u Jemník, ve kterém se vůbec netěžilo, protože se na uhlí nepřišlo, a Karlův důl ve Slaném, v němž těžilo se od roku 1830—1901. Jsou sice ještě menší doly u Jedomělic a Podlešína, ty však mnoho uhlí nedodají. Táhnou se tedy největší doly od Volšan přes Hnidousy, Motyčín, Libušín ke Kam. Žehrovicům a znamenají vrchol uhelné těžby na Kladensku.
Doly ty, zvláště nejpozdější (Schöller, Vaněk) opatřeny jsou všemi nejnovějšími vymoženostmi a stroji, což je jenom ku prospěchu těžby a obzvláště ku prospěchu havířů. Jména všech slánsko-kladenských dolů zní cize a to proto, že společnosti (celkem 4) byli cizí kapitalisté, kteří celému tomuto podnikání vtiskli německý ráz:
Společnost buštěhradské dráhy, která převzala bývalé císařské doly, přešla po převratu asi v r. 1919 v majetek Pražské úvěrní banky. Patří jí doly: Prago, Tragy (Ferdinandka je zrušena). Společnost státních drah převzala r. 1855 bývalé státní doly; dnes patří jí doly: Kübeck, Engert, Barré, Ron- novka a Theodor (Kréta). Jsou pronajaty. Mirošovskému těžařštvu patřily libušínské doly: Jan I., II. a Schöller, ale celý tento majetek r. 1905 koupila
Pražsko-železářská společnost, která utvořena byla 1862—3 z několika velkoobchodníků a podnikatelů. Sama vlastnila již doly: Mayrau, Robert,Max a v r. 1913—14 založen Vaňkův důl.
Na konec připojuji přehlednou tabulku kladenských dolů, které jsou v činnosti:
