VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > DOLOVÁNÍ NA UHLÍ NA SLÁNSKÉM PODLESÍ

DOLOVÁNÍ NA UHLÍ NA SLÁNSKÉM PODLESÍ

F. Tůma (N. Strašecí):

DOLOVÁNÍ NA UHLÍ V SLÁNSKÉM PODLESÍ

 

V lesnaté krajině severozápadní části slánského a severní části novostrašeckého okresu setkáváme se s mnoha tu většími, onde menšími kopečky, které jsou většinou holé a zřejmě ukazují, že mají svůj původ v hlubinách zem­ských, odkudž byly vykopány při do­bývání uhlí.

Dolování na uhlí v této krajině je původu dosti starého. Mů­žeme se domnívati, že uhlí tu bylo dávno známo, poněvadž v úžlabině mezi Srbčí a Milým je ve stráni výchoz lože uhelného. Podobný výchoz je i v lese u Kalivod a jinde. V době války bylo tu namnoze v přerušeném dolo­vání pokračováno, aneb i nové doly otevřeny.

Dolování je zde prováděno četnými jednotlivci, kteří zápasili vždy a zápasí s konkurencí tu s větším, jinde s menším zdarem. Mnohý kopeček by mohl vyprávěli celé historie o zápasech, které odehrály se dříve než budova důlu byla opuštěna a jáma zabedněna.

Lože kamenného uhlí, jak uvádí K. Feistmantel (viz jeho spis: ,,Visuté pás­mo flecové v slánsko-rakovnické pánvi kamenouhelné"), zaujímají několik ho­rizontů (poloh vodorovných) mezi pí­skovci a hlinitými lupky uzavřených. Zvláště velké důležitosti nabylo jižní č. ležaté pásmo flecí uhelných. Sever­něji a výše nachází se ještě jiné pásmo flecí (slojí), které nazývá se severní č. visuté pásmo. Pásmo to je považo­váno za složené z více v různých po­lohách uložených flecí uhelných. Ži­vičné lupky t.zv. „švartna" považována je za rázovitou známku permského rá­zu. Útvar permský v této krajině na několika místech rázovitě vystupuje a pole s červenou ornicí jej zdaleka prozra­zují.

Pásmo táhne se od Vel var k Podlešínu, Zvoleněvsi a k Jemníkám. Pak přes Studněves, Tuřany, Jedomělice do lesů k Mšeci. Od Kvílic přes Plchov k Pozdni, Srbči až ke Kroučové a končí u Hředel, Mutějovic a Krušovic. Ve východní části jeví se hojné známky dolování, ale doly jsou opuštěny a štoly (podzemní chodby) zříceny. Zá­padně od Slaného jsou stopy, dolování hustější. Zejména okolo Studněvsi, kde se doposud uhlí těží. Okolo Tuřan je hojně opuštěných dolů. Haldy jsou vět­šinou pusté a tiché. Jen na nemnoha místech vybírají se ještě uhelné po­klady, ale mnohý důl již tráví poslední lhůtu svého bytí.

U Jedomělic těží se velmi pilně a ve značném rozměru vdolu p. J. Marka. Okolo Lotouše v t.zv. okrese Bajera je práce zastavena. Nad Kvílicemi a Plchovem byly doly zařízeně na větší těžbu Humboldtem. Ve všech však je práce zastavena. Hal­dy jsou až na některé odklizeny. Zá­padně od Tuřan bylo těženo na t.zv. rejdišti v četných dolech kdysi velmi horlivě. Lože však byla vyčerpána a haldy jsou tu jako pomníky bývalé pilné práce. Pak můžeme stopovati ko­pečky až k okrsku zvanému Záboř. Na jižní stráni pod Hvězdou k Málkovicům lze pozorovati východy uhelné flece. Po stráních údolí Jedomělic, Pozdně, Hřešic, Srbče, Přerubenic, Mi­lého a Kalvoda jsou rozptýleny doly porůznu. Zejména se dosud těží v dole p. Pondělíčka a v nečetných dolech okolo Srbče a Milého. Ve většině byla však v poslední době práce úplně za­stavena. Dosud pilně se těží v dolech v Kroučové, které náležejí p. Švárcenberkovi. Pak najdeme ještě několik dolů u Hředel a Kounové.

Tím je rozšíření flecí uhelných, ná­ležejících k visutému pásmu, ukončeno, jelikož ani dále na západ, ani k se­veru, ani k jihu žádných závodů tě­žících z pásma tohoto není.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky