VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > DOLOVÁNÍ UHLÍ

DOLOVÁNÍ UHLÍ

Dobývání uhlí (prof.inž.V.Babuška)

Hledání ložisek uhelných, uložených v nitru země, se pro­vádí zkušebnými vrty, kterým předchází podrobné geolo­gické zkoumání krajiny. Většina slojí uhelných nebývá však v té poloze, jak se tvořila, nýbrž poloha jejich se změnila následkem pohybu (vrásnění) kůry zemské, takže souvislost slojí byla často porušena (smrsky, viz obrázek).

Jakmile byla prozkoumána poloha sloje, přistupuje se k za­ložení dolu. Nejčastěji je to svislá šachta. Při tom se pečlivě uváží místo, kde má být založena, aby vyhovovala co nejlépe jak těžbě, tak i dopravním poměrům v okolí šachty. Pravidelně to bývá střed důlního pole. Profil šachty bývá nejčastěji kruhový, neboť se dá nejsnadněji vyzdíti zdivem, betonem, a železobetonem; také se dá lépe utěsniti proti vodě a vzdoruje nejlépe tlaku hornině Průměr šachty bývá 5—6—7 m. Hloubení šachet se provádí pomocí vr­taček a odstřelování. Dobytá hornina se vytahuje zvlášt­ními okovy. Přitéká-li do šachty ve značné míře voda, musí se pumpami vyčerpávat. Při hloubení musí býti posta­ráno o větrání pracovního místa; to se děje pomocí luten, t. j. plechových rour, které se zavádějí do šachty podél jejích stěn a kterými se tam vhání ventilátorem čerstvý vzduch.

Ložisko uhelné se otevře překopem, t. j. širokou a dobře vybudovanou důlní chodbou. Vyústění překopu do šachty se nazývá náraziště, neboť zde se ,,narážejí“ plné důlní vozíky do klece, která je pak dopraví na povrch. Překop se razí horninami k vlastnímu ložisku a slouží k těžení, odvodňování a větrání.

Místo, kde ústí překop do šachty, je rozšířeno ve větší prostor (náraziště) a slouží ke shromažďování plných a prázd­ných vlaků; vytěžené uhlí se ve vozících dopravuje do klecí a prázdné vozíky se vracejí do dolu. Náraziště slouží též k uskladňování potřebného v dole materiálu k výdřevě a jiným stavbám.

Je-li v dolovém poli několik slojí, je výhodné rozděliti celé toto bohatství v několik oddílů, zvaných patrové dobývací pole (schéma),  aby doprava vytěženého uhlí se mohla prováděti z několika míst. Proto rozdělujeme celé dolové pole na několik pater (horizontů, obzorů), pomocí směrných stříd, zakládaných ve směru ložiska, čímž vznikají dobývací pruhy směrné, které se zase dělí dalšími důlními chodbami, založenými v úklonu ložiska na rubná pole. Vzdálenost pater bývá u černého uhlí asi 40 až 50 m. Veškeré důlní prostory musí být udržovány v dobrém stavu tak dlouho, jak toho vyžaduje provoz. To se dociluje vy­budováním pomocí dřeva, železa nebo vyzdívkou. Je to velmi důležité pro bezpečnost pracujících v dole.

Dobývání slabších slojí uhelných se provádí většinou se z a kládkou, t. j. do vyrubaných prostor se zakládá kámen a tato základka nese nadložní horniny, tlačící se dolů. Ve velmi slabých slojích získá se základka přibíráním hlušiny(jaloviny) při ražení chodeb a těžení slojí. Není-li v dole dostatek základky, musí se do dolu dovážet (!!! pozn.přepisu).

Kamenné uhlí se dobývá různými metodami. Skoro každý důl má svou zvláštní metodu, kterou si osvojil podle zku­šeností, nabytých při práci. Velmi často užívanou dobývací metodou na kamenné uhlí je na př. „stěnování“ (viz schéma). Zde se pole rubá v souvislé stěně proti úklonu ložiska (dovrchně). V uhlí se napřed vybrázdí zvláštním brázdícím strojem (šramačkou) podél porubné stěny asi 1.5 m hluboký zářez, čímž se usnadní havířům práce při sbíjení uhlí pneu­matickými kladivy a špičáky; pak se uhlí strhává (sbíjí) po­mocí sbíjecích pneumatických kladiv. Vyrubané uhlí se na­kládá do pohyblivých plechových žlabů, které běží rovno­běžně se stěnou. Na jejím konci sypou uhlí do dalšího žlabu neb na dopravní gumový neb ocelový pás (schéma); ten se pohybuje v směrné střídě a vynáší uhlí do připra­vených vozíků na  s vážné. Zde se vozíky sestavují do vlaku a ten se pak, pomocí lana a brzdicího zařízení, spustí na hlavni střídu směrnou. Místo svážné může být opět žlab nebo pás. Z hlavní střídy se dopraví vozíky ručně nebo (jsou-li ve vlaku) lokomotivou na překop, a odtud k šachtě. Někde se ovšem dopravují vozíky ještě koňmi, je to vsak dnes už ojedinělý způsob dopravy. Tím ovšem není řečeno, že na všech dolech je těžba tak zmechanisována, jak naznačeno.

Svislá doprava v šachtě se děje klecemi, upevněnými na ocelovém lanu, které se navíjí (a odvíjí) na těžné bubny těžného stroje. Při tom jedno lano nabíhá na buben vrchem, druhé se odvinuje spodem, takže současně jedna klec jde nahoru, druhá dolů. Klece slouží jak pro dopravu materiálu, tak i pro dopravu mužstva. Dnes se stavějí klece dvou, tří až čtyřpatrové, které pojmou v každém patře po dvou vozících. Těžné bubny se otáčejí pomocí těžného stroje, parního nebo elektrického; je umístěn ve strojovně. Ve strojovně jsou umístěny i další stroje, např. kompresory, které stlačují vzduch a potrubím jej odvádějí do dolu. U strojovny bývá důlní elektrárna, kotelna a jiná pomocná zařízení pro ob­sluhu dolu.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky