Sa (Pchery):
Důl „Humboldt“ u Jemník
U obce Jemník ční vysoký komín, z něhož se však nikdy nekouří.
Jest to opuštěný důl „Humboldt“, lidově „stará mašina“ zvaný. Budovy jsou zpustlé, část odbourána a ze strojovny stroje odstraněny. Důl založen byl r. 1873 v pevném přesvědčení, že na místě tom nalézá se dostatek uhlí, poněvadž v okolních osadách i u Jemník samých uhlí bylo dobýváno. Po dlouholetém úsilí bylo shledáno, že práce s hloubením dolu byla marna, že v těch místech není tolik uhlí, aby dolování se vyplácelo. Těžařská společnost, která důl zřídila, prodělala v tomto podniku mnoho peněz, neboť vyhloubení dolu, t. j. kolmé jámy o průřezu několika m2 do hloubky mnoha set metrů (zde prý přes 500 m), a postavení potřebných budov jest velmi nákladné.
V kraji našem jest celá řada důlních jam, jimiž uhlí na povrch se dopravuje. Dolování provádí několik těžařských společností náležitými peněžitými prostředky vybavených. Každá společnost má své určité důlní výměry (důlní pole), t. j. přesně vymezená místa, v nichž smí uhlí vybrati, podobně jako na povrchu země každý hospodář má svá určitá pole, která může obděláváti.
Za delší řadu let se v okolí jámy zásoba uhlí vyčerpá a ostatní jest tak vzdáleno, že doprava pod jámu jest zdlouhavá a nákladná. Proto těžařstvo musí pomýšleti na zřízení dolu na jiném místě. Aby náklad nebyl marný jako u dolu, jehož jméno vpředu uvedeno, zjistí se nejprve, zda je na vyhlédnutém místě dostatek uhlí. O tom přesvědčí se buď chodbami (štolami) z dosavadního kutiště vedenými, nebo na místech příliš odlehlých hlubinným vrtáním, při němž se do země vrtá okrouhlý otvor, nahoře širšího a čím hlouběji menšího průměru. Při sypké půdě musí se otvor vyložiti železnými rourami, aby se nezasypával nebo nesvíral. Práce vrtací provádí se ručně nebo strojově. Ze země dobyté vývrty ukazují, jaké vrstvy hornin se nalézají jednotlivě pod sebou.
Uhlí jest původu rostlinného, jak otisky různých listů dosvědčují. Poněvadž pak povrch země, kde rostliny ty se nahromadily a byly zaplaveny, byl nerovný, jest síla či mocnost uhelných vrstev (slojí, flecí) různá. Kde byly vyvýšeniny, které z toho rostlinného moře jako ostrovy vyčnívaly, jsou vrstvy i přerušeny, takže se v rozsáhlé prostoře uhelných uloženin vytvořila i místa (okrsky) bezuhelná, nebo jen s nepatrnými vrstvami. Uhlí v revíru slánsko-kladenském je uloženo v několika vrstvách, z nichž jsou svrchní nepříliš hluboko a slabé; kdežto silná vrstva nejlepšího uhlí jest i přes 500 m hluboko. Proto se vrtáním výše vysvětleným před dolováním nejprve zjistí jak hloubka uložení, tak mocnost uhelných vrstev, a počíná se teprve s hloubením dolu.
Jinak může se přihodili omyl jako na dole „Humboldt u Jemník.