VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > HUMOR DŮLNÍHO STRAKY Z BRESSONU

HUMOR DŮLNÍHO STRAKY Z BRESSONU

HUMOR DŮLNÍHO STRAKY Z BRESSONU

 

Těžká práce hornická a s ní spojené nebezpečí života, nikterak neubírají havířům na humoru a dobré náladě. Zvláště v tom ohledu pověstný byl důlní Straka z bývalého dolu Bressonu.

Zabýval se rád sestavováním havířských příjmení do celých vět a při čtení jmen před směnou, tak zvaném „cáchování“, četl jména za sebou tak, že působilo to dojmem velmi komickým.

Uvádím jen několik ukázek, které mi právě namátkou utkvěly v paměti:

Zajíc, Vyskočil, Porazil, Železný, Kříž.

Dále: Čermák, Sadil, Suchý, Bodlák.

Jiná sestava zněla: Černý, Havran, Stratil, Brčko.

Kožený, Pazourek, Zlámal, Vysoký, Hřebík.

Hořejší, Vymetal, Dolejší, Komín.

 

Také rád dával na práci havíře se jmény ptáků a zvířat dohromady. Kdysi přišel na kontrolu vrchní z Brandýska a nechal si v cáchovně předložití listinu se jmény havířů. Četl si je nahlas, pojednou však se rozesmál a pravil: ..Pro­sím vás, štajgr, máte to tady havíře, anebo zvěřinec? Med­věd, Vlk, Liška, Kuna, Lev a Bůhví co ještě! Schází vám tu jen kočka a pes a máte tu všecko od hlodavců až po dravce. Já tam ani do „ortu“ k nim nepůjdu, neboť mi nikdo nemů­že zaručili, že mne některé to zvíře nesežere.“

Vrcholem všeho však byla jména havířů Posa a Rusa. Důlní si je nechával při cáchování až naposled a pak vždyc­ky na ně volával pátým pádem, jmenuje Posa a Rusa za sebou současně. Vznikla pak z toho libozvučná sloučenina, kte­rouž nám ovšem není možno vyslovili ani napsali. Přirozeně, že pak na ně volávali tak i ostatní havíři a nešťastníci tito byli pak všem pro posměch. Nechceme jim křivdili, ale má­me za to, že si oddechli, když konečně důlní přišel do pense a krátce na to zemřel.

Ale ani v nemoci nepozbyl svého humoru. Říkával svým známým: „Jo, jo, kamarádi, hnedle přijde pro mne zubatá a budeme pak spolu handlovat v prknách. Smrti se nemusí nikdo bát, ta přijde beztak až na konci života.“ Ještě dnes staří havíři rádi vzpomínají na ve­selého důlního a mnoho z jeho samorostlých vtipů udrželo se mezi hornictvem až po naše časy.

Sepsal Rud.Herink, přepsal Kar.Kestner 2014

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky