Pomník důlního neštěstí od A.Kožíška
Nad Libušínem, v těsném sousedství uhelného dolu Schöllerky, je památný kostelík sv.Jiří. Malý, venkovský kostelík s dřevěnou zvonicí, ohrazený kol dokola hřbitovní zdí, za níž vykukují špičky pomníků a krásně vzrostlé jehlance topolovitých thují. Podobný vzhled má i budečský, kostelík nad Zákolany.
A tak tomu bylo dříve všude, že kolem kostela byl hřbitov. Tedy i v Kladně, třeba byl kostel uprostřed města. Ale postupem času, jak Kladno vzrůstalo, hřbitov nedostačoval a byl proto založen hřbitov nový v místě, kde je městské divadlo. Kladno však rostlo americkou rychlostí; nový hřbitov byl v několika letech obstavěn; překážel frekvenci a protože neodpovídal ani novým zdravotním náhledům, byl zrušen a pro nový hřbitov vyhlédnuto místo mezi Kladnem a Motyčínem, pod strání „Bažantnicí" (proti huťské haldě).
Zde je hřbitov doposud, ale vzrůstá vůčihledně a nová oddělení směrem západním musí býti zřizována. Řádí na Kladně a v okolí důkladně nemoc chudých - tuberkulosa. Ovšem i okresní nemocnice, kde jsou nemocní ze širého kraje, značně přispívá k zaplnění hřbitova. (to tam opravdu je! ;o) ;o) ;o) pozn. přepisu).
Na prvním oddělení, poblíž okresní silnice, vedoucí z Motyčína do Kladna, zdvíhá se vysoko nad hřbitovní zeď vysoký, černý komolý jehlan, křížem zakončený. Jeho výška i ponurost obzvláště vynikne při oslnivé záři vytékající železné strusky, která na druhé straně silnice v časových úsecích stéká po úbočí huťské haldy.
Předloňského roku měl pomník ten slaviti padesátileté jubileum svého postavení. Smutné události však se neoslavují, na ty se raději zapomíná, protože život přináší stále nové strasti. Ti však, na jichž hrobě byl postaven: 18 havířů z blízkého dolu „Engerth“, zasluhují vzpomínky. Zahynuli strašlivou smrtí při výbuchu dynamitu, který, se udát 23. února 1876.
Toho únorového rána scházeli se havíři k ranní směně ze všech stran okolního lesa. Právě při střídání, kdy už všichni byli pohromadě, zazněl šachtou strašný výbuch, který v úžas přivedl většinou ještě spící obyvatele celého Kladna a všech blízkých okolních obcí. V zápětí nad „Engerthem" vzplanula krvavá záře. Zhoubný požár dokonal dílo zkázy.
Neštěstí přihodilo se dle vypravování očitých svědků následovně: ten, kdo měl na starosti dynamitové náboje, jimiž trhají havíři skály a zásoby uhlí, chtěl, aby mu dobře chytaly a dal je proto vyhřátí do „cechu" ke kamnům (v té době běžná praxe, předák si připravoval kapsle sám – pozn přepisu). Nešťastnou náhodou snad zalétla z kamen jiskra do dynamitových nábojů - a katastrofa byla hotova.
Výbuchem (explosí) vyletěla celá jedna část šachty do povětří a ta zasypala shromážděné havíře. Od rozmetaných kamen chytly hořlavé látky. V požáru ohořela a zuhelnatěla těla zasypaných havířů k nepoznání. Po celé dva dny pracováno bylo v ssutinách „Engerthu", než všecky mrtvoly byly shledány a z trosek vyneseny.
Osmnáct lidských životů vyžádalo si toto první veliké neštěstí na Kladensku. Všichni pochováni byli na nedávno založeném kladenském hřbitově ve společném hrobě, a nad hrobem jejich vztyčen v předu popsaný pomník. Na spodním kvádru pomníku vyryt je tento nápis:
Zde odpočívají v pokoji:
Jan Hořejší, Frant. Tiebl, Ant. Čermák, Josef Wolf,
František Schmied, Vojtěch Suchánek, Jan Kolda,
Frant. Wagner, Jakub Wáchal, Frant. Tyrlan,
Josef Podaný, Josef Landa, Antonín Novotný,
Vojtěch Fieman, Karel Schreib Václav Husák,
Frant. Roboch, Leopold Wünsch.
Zahynuli v povinnosti své na důlu Engerthském
dne 23. února 1876
Věčná paměť těmto mužům práce!
Přepsal a komentoval Karel Kestner 2014
ODKAZ NA FOTODOKUMENTACI POMNÍKU ZE HŘBITOVA KLADNO (TEN VPRAVO):
http://malodoly.rajce.idnes.cz/POMNIK_OBETEM_NA_DOLE_ENGERH_KLADNO
HROBY OSTATNÍCH HAVÍŘŮ Z KLADENSKÉHO HŘBITOVA (MOŽNÁ JE ZLIKVIDUJÍ):
http://malodoly.rajce.idnes.cz/HAVIRI_Z_KLADENSKEHO_HRBITOVA/