VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Z DOBOVÉHO TISKU > PŘEHLED UHELNÉHO PRŮMYSLU SLÁNSKO-KLADENSKÉHO

PŘEHLED UHELNÉHO PRŮMYSLU SLÁNSKO-KLADENSKÉHO

Přehled uhelného průmyslu slánsko-kladenského.

 

Pokus, aby propuštěno bylo 2000 horníků v obvodu našeho uhelného revíru, vzbudil ohlas nejen mezi horníky, ale i mezi ostatními stavy a v celé československé veřejnosti. A protože obranný boj byl veden klidně, pro­myšleně a hlavně svorně, neminul se cíle. Báňský revírní úřad v Praze, kterému jsou podřízeny doly na Kladensku, a báňský revírní úřad v Slaném, jenž rozhoduje o dolech na Slánsku, zakázaly jakékoliv propouštění hor­níků a tím aspoň na čas zažehnáno toto nebezpečí.

 

Při této příležitosti připojujeme přehled a statistiku tohoto význačného průmyslového odboru našeho kraje:

Uhelné doly soustředěny jsou dnes většinou na Slánsku, částečně na Kladensku a Rakovnicku.

Patří několika společnostem.

Největší z nich je Pražsko-železářská společnost (P. Ž. S.), která kromě kladenských hutí a rudných dolů v Nučicích vlastní čtyři doly: Mayrau ve Vinařicích (1123 havířů), Max (1148 havířů) a Scholler (1194) v Libušině a Wanieck v Kam. Žehrovicích. Zaměstnávala koncem roku 1933 (dle výroční zprávy) celkem 9743 dělníků a 1225 úředníků. V roce 1932: 10.431 dělníků a 1298 úřed­níků, v roce 1931: 12.568 dělníků a 1409 úředníků. Havířů bylo koncem roku 1934: 3615 lidí.

Kamenouheiné těžařstvo zaměstnávalo koncem roku 1934 celkem 1628 havířů ve 4 dolech: Engerth v Kladně, Ronna v Hnidousích, Theodor ve Pcherách (před zánikem) a Kübeck v Kladně.

Pragodoly v Dubí měly v tutéž dobu jen 971 horníků ve 3 dolech téhož jména: Prago I., II. a III.

Angločeské těžařstvo v Lánech (doly Anna a Laura) měly v prosinci 1934 — 923 dělníků.

Malodofy na Slánsku, které patří různým soukromníkům: Kníže Schwarzenberk — 66, Humbold — 26, Jindřich v Jedomělicích — 80 a důl Václav v Přerubenicích 68 dělníků, celkem 240 dělníků.

Malodoly na Rakovnicku: Rako, Ludvík a Jiří zaměstnávají celkem 285 lidí.

Rudné doly v Nučicích (390 dělníků), v Chrustenicích (471 dělníků), ve Zdicích (53 dělníků) a na Krušné Hoře (62 dělníků). Celkem 976 lidí.

V uhelných dolech slánsko-kladenské pánve zaměstnáno je tedy 7662 dělníků (r. 1933 — 8148). Stálým pensionováním a propouštěním se během dvou let počet tento zmenšil víc jak o 1.100 dělníků a protože těm, kteří v zaměstnání zůstali, služné bylo značně snižováno a práce omezována (neplacené dovolené), zkráceno bylo dělnictvo — a tím i také obchodníci, živnostníci a celý veřejný život v našem kraji za 14 let — o celé dvě mili­ardy Kč (dle Večerního Českého Slova). Tato ohromná suma přirozeně ochro­mila veřejný život u nás a protože není možno utahovati opasek do neko­nečna — došlo k boji při pokusu propustiti dalších 2000 havířů, který se odehrál v polovině ledna 1935.

Z novinových zpráv jsme se dozvěděli, že ministerstvo železnic objednalo v našich dolech celkem 240.000 tun uhlí v ceně 45 milionů, které bude roz­děleno takto: 47 procent dolům Pražské-železářské společnosti, 13 pro­cent Pragodolům, 27 procení kamenouhelnému těžařstvu a 13 procent Anglo-české společnosti.

Nebude snad bez zajímavosíi tabulka odběru uhlí z dolů našeho uhelného revíru, která byla uveřejněna ve „Stráži svobody":

C. S. D.

Rok

Čsl. státní dráhy

Ostatní firmy

Celkem

 

q

q

q

1930

4,380.695

9,994.395

14,375.090

1931

4,095.677

9,598.915

13,694.592

1932

3,491.913

8,765.086

12,256.999

1933

2,856.592

7,751.212

10,607.804

Z tabulky je patrný velký pokles odbytu uhlí, který je také jednou z hlav­ních příčin špatné zaměstnanosti horníků.

Abychom si uvědomili, jakou část uhelné těžby v Československu zaujímá náš uhelný revír, připojujeme nakonec čísla z roku 1933. Toho roku bylo u nás: 296 dolů, z nichž bylo 77 kamenouheinýeh, 163 hnědouhelných, 43 na rudu a 13 na jiné nerosty. Dělníků a dozorců bylo zaměstnáno při kamenném uhlí 46.249, při hnědém uhlí 29.952, při rudách 7.546 a při jiných nerostech 1878 osob.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky