Přehled uhelného průmyslu slánsko-kladenského.
Pokus, aby propuštěno bylo 2000 horníků v obvodu našeho uhelného revíru, vzbudil ohlas nejen mezi horníky, ale i mezi ostatními stavy a v celé československé veřejnosti. A protože obranný boj byl veden klidně, promyšleně a hlavně svorně, neminul se cíle. Báňský revírní úřad v Praze, kterému jsou podřízeny doly na Kladensku, a báňský revírní úřad v Slaném, jenž rozhoduje o dolech na Slánsku, zakázaly jakékoliv propouštění horníků a tím aspoň na čas zažehnáno toto nebezpečí.
Při této příležitosti připojujeme přehled a statistiku tohoto význačného průmyslového odboru našeho kraje:
Uhelné doly soustředěny jsou dnes většinou na Slánsku, částečně na Kladensku a Rakovnicku.
Patří několika společnostem.
Největší z nich je Pražsko-železářská společnost (P. Ž. S.), která kromě kladenských hutí a rudných dolů v Nučicích vlastní čtyři doly: Mayrau ve Vinařicích (1123 havířů), Max (1148 havířů) a Scholler (1194) v Libušině a Wanieck v Kam. Žehrovicích. Zaměstnávala koncem roku 1933 (dle výroční zprávy) celkem 9743 dělníků a 1225 úředníků. V roce 1932: 10.431 dělníků a 1298 úředníků, v roce 1931: 12.568 dělníků a 1409 úředníků. Havířů bylo koncem roku 1934: 3615 lidí.
Kamenouheiné těžařstvo zaměstnávalo koncem roku 1934 celkem 1628 havířů ve 4 dolech: Engerth v Kladně, Ronna v Hnidousích, Theodor ve Pcherách (před zánikem) a Kübeck v Kladně.
Pragodoly v Dubí měly v tutéž dobu jen 971 horníků ve 3 dolech téhož jména: Prago I., II. a III.
Angločeské těžařstvo v Lánech (doly Anna a Laura) měly v prosinci 1934 — 923 dělníků.
Malodofy na Slánsku, které patří různým soukromníkům: Kníže Schwarzenberk — 66, Humbold — 26, Jindřich v Jedomělicích — 80 a důl Václav v Přerubenicích 68 dělníků, celkem 240 dělníků.
Malodoly na Rakovnicku: Rako, Ludvík a Jiří zaměstnávají celkem 285 lidí.
Rudné doly v Nučicích (390 dělníků), v Chrustenicích (471 dělníků), ve Zdicích (53 dělníků) a na Krušné Hoře (62 dělníků). Celkem 976 lidí.
V uhelných dolech slánsko-kladenské pánve zaměstnáno je tedy 7662 dělníků (r. 1933 — 8148). Stálým pensionováním a propouštěním se během dvou let počet tento zmenšil víc jak o 1.100 dělníků a protože těm, kteří v zaměstnání zůstali, služné bylo značně snižováno a práce omezována (neplacené dovolené), zkráceno bylo dělnictvo — a tím i také obchodníci, živnostníci a celý veřejný život v našem kraji za 14 let — o celé dvě miliardy Kč (dle Večerního Českého Slova). Tato ohromná suma přirozeně ochromila veřejný život u nás a protože není možno utahovati opasek do nekonečna — došlo k boji při pokusu propustiti dalších 2000 havířů, který se odehrál v polovině ledna 1935.
Z novinových zpráv jsme se dozvěděli, že ministerstvo železnic objednalo v našich dolech celkem 240.000 tun uhlí v ceně 45 milionů, které bude rozděleno takto: 47 procent dolům Pražské-železářské společnosti, 13 procent Pragodolům, 27 procení kamenouhelnému těžařstvu a 13 procent Anglo-české společnosti.
Nebude snad bez zajímavosíi tabulka odběru uhlí z dolů našeho uhelného revíru, která byla uveřejněna ve „Stráži svobody":
C. S. D.
Rok |
Čsl. státní dráhy |
Ostatní firmy |
Celkem |
|
q |
q |
q |
1930 |
4,380.695 |
9,994.395 |
14,375.090 |
1931 |
4,095.677 |
9,598.915 |
13,694.592 |
1932 |
3,491.913 |
8,765.086 |
12,256.999 |
1933 |
2,856.592 |
7,751.212 |
10,607.804 |
Z tabulky je patrný velký pokles odbytu uhlí, který je také jednou z hlavních příčin špatné zaměstnanosti horníků.
Abychom si uvědomili, jakou část uhelné těžby v Československu zaujímá náš uhelný revír, připojujeme nakonec čísla z roku 1933. Toho roku bylo u nás: 296 dolů, z nichž bylo 77 kamenouheinýeh, 163 hnědouhelných, 43 na rudu a 13 na jiné nerosty. Dělníků a dozorců bylo zaměstnáno při kamenném uhlí 46.249, při hnědém uhlí 29.952, při rudách 7.546 a při jiných nerostech 1878 osob.