Slaveni sv. Prokopa, patrona horníků, nekonalo se již "oficielně“ v Rakovníku přes 40 roků. Před tou dobou bylo dolování ve zdejší pánvi v rozkvětu, kde pracovalo na „Moravii* tisíc horniků, majících svoji kapelu, již řídil kapelník Karbus, mimo to pracovalo v „Krčelu“ a „Lubné" několik set havířů, kteří každoročně dlouhým průvodem v čele s kapelou, procházeli městem, oděni v hornické stejnokroje s čakany na ramenou.
.
Úpadkem hornictví, hlavně z příčiny neracionelního těžení, vystěhovalo se mladší hornictvo hlavně na sever, do Duchcova, Mostu, Teplic, Chomutova, ano i do Vestfálska, odcestovalo sta příslušníků z našeho kraje za prací, aby "rvali" černé démanty z útrob země. S odlivem dělnictva nastala stagnace i v živnostech, řemesle a obchodech a vzpomínáno mnohými těch dob, jakokoby blahobytu. Po dvaceti letech nastaly však opět průvody, ale s datem 1. května, (dále cenzurováno).
.
K úžasu veřejnosti však konal se letos opět průvod hornictva, v počtu 80 osob, z fiiipojakubského důlu „Na spravedlnosti“, patřícímu společníkům Rosenbaum a Veigner, ku cti sv. Prokopa. Víme sice, že to byl průvod více méně reklamní, že konal se z nařízení majitelů, a že bylo dělnictvu při té parádě dvojnásob teplo, ale dnes, kdy valí se vlna demokracie nezadržitelně světem, jsou takové průvody už jen kuriósitou, která patří do dob minulosti.
Rakovnický Obzor roku 1917