Těžba v lokalitě zřejmě vypukla až těsně před rokem 1847, protože k tomuto roku jsou zde připomínány doly rakovnických měšťanů. Nejdříve horního kontrolora Leopolda Řídkého (na obecních pozemcích "Rasovna" a "Křivý pole") - tam také vidím Náleznou šachtici (Fundschacht) a ještě jakousi nikde nezmiňovanou "Heitzkohleschacht". To vše v západnější části lokality. Snad to souviselo s existencí zdejší "panské cihelny", je to pravděpodobné.
Další aktivity však už patřily historii známějším společníkům Františku Eipertovi a Janu Heroldovi (za Panskou cihelnou u rybníka "Kavan"). Těmto k jejich dílu dopomáhal Bůh a odborný poradce Florián Pába. Rakovnický kovářský mistr Eipert byv později vyplacen, horní cech pak patřil již jen Janu Heroldovi a jeho ženě.
Původní Heroldova šachtice se údajně jmenovala "Svatý Vojtěch" (nikde ji nevidím a tak se domnívám, že zde došlo k záměně názvu jámy a cechu) a tak se prý další rychle budované jámy a šachtice zmiňují souhrnně jako "Vojtěšské doly" (potom by to byly doly Vojtěšského cechu, což mi přijde pravděpodobnější). Jednalo se především o díla: "Weiden" (též Pastvina, Luční), "Bernard", "Wirtschafthaus" (též "U Hostince"), "Červený", "Adolf", "Jamka" a samozřejmě dominantní "Kateřinu". Materiály vztahující se k založení společnosti se županskými však zmiňují jen Kateřinu, Jamku a tři hašplové šachtice označené toliko indexy 1-3. Také je poměrně zajímavá skutečnost, že v zakládacích listinách Rakovnického kamenouhelného nákladnictva je vedena Kateřina (stejné jméno měla totiž žena statkáře Županského) již jako zcela vyhloubená.
Ale vraťme se do období těžaře Herolda. Doly těžily mělce uloženou (cca 10-30 metrů) poměrně mocnou (cca 6 metrů) uhelnou sloj složenou z pěti slojek. Ta byla zřejmě již tehdy dobývána i lomovým způsobem v prostoru pod svahem, v místech dnešního rybníčku "Oprám", potvrzeno je to ale až za Moravie.
Zatímco Leopold Řídký v těžbě (buhvíproč) nepokračuje, budoucí rakovnický purkmistr (teď už asi víme proč) Jan Herold zakládá se svou manželkou v roce 1854 "Horní společnost svatého Vojtěcha", které svou těžební činnost rozprostře po celém jihozápadním svahu vrchu. Staví zde malou osadu ze správních i ubytovacích budov včetně hostince, kde zaměstnává dokonce svého bratra Celestina a jeho ženu. Osadě se říká "Budčí".
Do dolů mu však prosakuje voda ze sousedních rybníků "Kavanu" a "Velikého", kterou nezvládá čerpat ani se dvěma parními čerpadly o výkonu 6 (Jamka) a 26 (Kateřina) koňských sil. No a majstrštyk Kateřina také nebyla zadarmo a navíc se nešťastně trefila do podložního hřbetu. A to není dobré...zadlužuje se.
Pro zvýšené náklady, musí Herold pohledávky svých věřitelů kapitalizovat a tak již roku 1857 se společnost transformuje do "Rakovnického kamenouhleného nákladnictva". To se 120 kuxy mělo 4 majitele: Johanna a Antonii Herold + Antona a Catharinu Schupansky. Tedy Jena a Toničku Heroldojc z Rakovníka a Toníka s Kateřinou Županskejch od Čáslavi. Firmu pak vede jejich syn - báňský inženýr Gustav Županský. Jejich vliv zde i dále posiluje a tak Jan Herold - otec zakladatel - nakonec ze společnosti v roce 1859 odchází docela. A pozor - odchází purkmistrovat do Rakovníka, což je zajímavá informace ohledně dalších dobrých vztahů města a místní těžařské firmy.
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz