K ČEMU ASI KDYSI SLOUŽILY PODIVNÉ PATNÍKY V LESE?
Věřte nebo nevěřte, nejen u silnice, ale i v lese narazíte na patník. Funkce patníku při cestě je kažnému jasná, patník uprostřed lesa však zdánlivě postrádá logiku umístění. Ale to jen na první pohled.
Pokud je jisté, že tudy nikdy nevedla cesta, nabízí se dva hlavní důvody – trigonometrické (zeměměřičské) body a hraniční (mezní) kameny. Ale například na Lánech, v lese v okolí Ameriky, Švábovny, U Antoníčka, V jezevčinách a V pivovaře, zbývá ještě jedna důležitá možnost. Může jít o vyznačení přidělených dobývacích prostorů (správně "dolových měr") lánských šachet (malodolů, dukel) z předminulého století.
Takové kameny jsou zhotoveny nejčastěji z pískovcového kamene a jsou opatřeny letopočtem (vytýčení důlního pole) a hornickým symbolem – zkříženými kladívky („fajslíky“). Fotografii takového patníku, pro Vaši představu, uvádím u tohoto článku.
Dobývací prostory (po staru „důlní míry“) přidělovaly Substituce horních soudů (obdoba dnešních báňských úřadů) jednotlivým žadatelům o dobývání (včetně práva těžby) z toho důvodu, aby si sousedi takzvaně nelezli do zelí. Určil hranici, kde těžit mohli, za hranicí už ne. Měly krásná jména, která se někdy kryla s názvy tamních dolů (př.Šebastián), jindy ne (př.Adalbert).
Dnešní dobývací prostory jsou složité mnohoúhelníkovité útvary, dřívější praxe byla daleko jednodušší. Nejmenší jednotkou pro prospekci byl „kutací kruh“ o poloměru 425m, v jehož centru ležel právě takový patník. Složitější tvary vznikaly slučováním těchto kruhů do požadovaných obrazců. Novější vytyčování přímo pro těžbu pak bylo pozměněno na standardní obdélníky (tam byly už patníky čtyři).
Protože v okolí každého takového patníku je jasně definováno poddolované území, je důležité s takovými kameny nehýbat, nepřemisťovat je a ohlásit je k zaměření, aby bylo možno zpětně určit hranice území, kde může dojít k terénním propadům.
ZDE JE ODKAZ NA FOTODOKUMENTACI MEZNÍKŮ: http://malodoly.rajce.idnes.cz/PATNIKY/