VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Studněves

Studněves

Dole jsou odkazy k jednotlivým lokalitám!

NEHLEDEJTE NA TOM VŠI - ZDE PÁR DAT O STUDNĚVSI

Na dostřel od bájného "Tumlplacu" a tedy od epicentra slánského uhelného hornictví, nachází se ves Studeněves, Studněves. Je tedy jasné jako facka, že těžební historie zde bude slavná, stará a tím pádem i složitá.

Ještě něco ke sloji: šlo samozřejmě o slánskou visutou sloj, která byla "kamínkem" rozdělena na dvě části. Vrchní "fiřt" a spodní "trymlík". Pokud se těžila i spodní polovina sloje, říkalo se jí "štross". Kamínek se nevyvážel, dával se do závalu - "vantoval se", čili zakládaly se s ním stařiny. To je tajemství malých odvalů v raných dobách dobývání. Později, když se flec rozpojovala trhavinami a nahoře se uhlí dotřiďovalo, odvaly nabývaly známých velikostí.

Původně se však uhlí dobývalo vytvořením "šrámu" (zářezu) v místě "kamínku" (pokud se těžila sloj celá), nebo nad kamínkem(pokud se těžil jen fiřt), nebo nad zoulem (pokud se těžil jen štross. Šrám byl hluboký cca 80 cm -  na celou špic i s násadou (!) A v šířce ortu (10-20 metrů). Toto se dělo v jedné směně, přes ables část zásoby popadala sama, zbytku se muselo na následující směně pomoci "štechrem" (železnou tyčí), na který se tlouklo čtyřkilovým "fajslem". Tomu se říkalo "sdělávání". Jak vidno - hornický znak by zde měl vypadat jinak ;o).

Území spadalo pod dominiální správu Clam-Martinice a je tedy vedené v knihách smečenských. Hrabě, jehož rod je nechvalně známý z historky o pražské defenestraci, si samozřejmě ponechal to "libové" a zde provozoval šachty svatý Josef, Jindřicha, Selinu, Leopolda, Richard a Luisu. Ocintky pak ponechával místním sedlákům, kteří se o ně přetahovali s pražskými horními podnikateli.

Tak strašné to ale s hrabětem nebylo, na rozdíl od souseda Fürstenberka dbal důsledně o používání češtiny v úředním styku, takže se zde můžeme i něco dočíst. Potíže se kurentem tu nejsou. Mimo jiné se zde dočteme, že bájný rod Koniasů (Koňasů) pro něho pracoval ve vyšších horních funkcích.

Jedna z pověstí (jsou tři a každou uvádím v jiné kapitole) vypráví o počátcích uhelného dolování toto: s prvním dolováním na slánsku bylo započato při stavbě říšské silnice Praha-Slaný-Karlovy Vary. Letech 1801-04 sem totiž přišli tři havíři z Jílového u Prahy. Jmenovali se: Koňas, Průša a Přibík. Obsadili "Tumlplac", "Hráček" u Kejkolky a třetí došel až do Kroučové.  

Pěkné vyprávění je také o tom, jak místní sedlák Suchopárek, který nalezl roku 1799 výchoz sloje nedaleko Krkavčího mlýna (později Heidlerova) - "na parcele č.219, kde je míra Bedřich" -  si zde totiž střihnul pěkného "Jirátka" (odkaz na objev kladenského uhlí Váňou).

Suchopárkovu šachtici si totiž prohlédl nějakýKoňas, a přátelsky mu poradil, že to k ničemu nevede, aby ji radši zaházel. Když to soused Suchopárek s podílníkem Procházkou důvěřivě provedli, vzal prý Koňas lidi a do rána (!) hned vedle nedaleko odkryl v hloubce 1,5 sáhu uhelnou flec, která připadla hraběti, pro kterého Koňas pracoval. Ná-nana-ná-na!

 

ODKAZ NA FOTOGALERII SOUČASNÉHO STAVU STUDEŇOVESKÝCH DOLŮ:

http://malodoly.rajce.idnes.cz/STUDENEVESKE_DOLY/

MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA:  malodoly@seznam.cz

 

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma