VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ! VE VÝSTAVBĚ!
Hledat
Navigace: MALODOLY > Petrovice

Petrovice

V Petrovicích toho nic moc neměli až do roku 1709 , kdy je koupil Jan Josef z Valdštejna, držitel panství Křivoklát před Fürstenbeky) a postavil zde hájovnu, ovčín, školu, kostel a faru. Taky přestavěl původní dvůr na zámeček.


To vše si koupil v  roce 1732 hrabě Georg Olivier Wallis, svobodný pán z Carighmain (1673-1744), to ještě jako císařský generál a polní maršál. Pak ale projel rozhodující bitvu s Turky u Grocky (1739) a za to byl r.1740 odsouzen k věznění na Špilberku.
.
Jeho syn, Stephan Olivier Wallis (1744-1832), pak položil základy kamenouhelné těžby na Rakovnicku, když z hořovického panství povolal havíře Václava Lorenze a ten r.1775 v Petrovicích opravdu uhlí našel a začal těžit na šachtě sv.Štěpán. Současně s ním je veden i Antonín Lorenz, buď jeho bratr nebo syn. Václav  se uvádí v sezna­mech jako havíř ještě r. 1797; Antonín byl r. 1832 „horním štajgrem“. Roční těžba zdejšího dolu byla asi 4.500 strychů uhlí s možnou další rezervou. Mimochodem Václav Lorenz bydlel v čp 52...

Wallisové drželi zámeček až do r.1883 , kdy byl prodán v dražbě. Nic nebylo platné jejich heslo "Quod ero, spero". Roku 1899 ho koupil Max Egon kníže z Fürstenberka. Fürstenberkové je pak vlastnili až do roku 1923, kdy o ně přišli v pozemkové reformě.
.

Domácí vrchnost Wallisové  zde tedy těžila již v polovině 18.století. To se dělo na malodolu Svatého Štěpána. Svatou Annu provozoval urozený soused od vedle - hrabě Nostic.

 

PETROVICKÉ MALODOLY u OVČÍNA
.
Na začátek nutno podotknout, že tehdejší ovčín ležel poněkud jinde, než ten současný. Silnice na Příčinu (která se mimochodem do kopce začíná vlnit) jím totiž procházela, takže budovy ovčína byly po obou stranách.
.
Ve staré mapě bohužel není pojmenování dolu a tak jsem aspoň červeně vyznačil antropomorfní útvary zde příznačně nazvané "Halde". Ano, byly tam šachtičky, jsou tam dolové míry.
.
Tohle jsou odvaly zřejmě z 1.poloviny 19.století. O pár let později se sem kolem 1.sv.v. vrací Herles a jiní, ale ten má šachtičky o něco dále.

 

PETROVICE 1859
.
Centrální obec pokrývá domácí Wallis původní dolovou mírou Stefani I (zanešena 1805, ale bude starší) s její mladší sestřičkou Stefani II, dále pak hostující Nostic se svou malou (dolovou mírou) Annou (1857). Na levém křídle posiluje ještě domácí Wallis s Friedrichem (1851). Všichni zasahují do zástavby.
.
Friedrich měl dolových měr několik, na Annu ještě navazoval severně Prokop.
.
Faru, její hospodářské budovy (statek) a hřbitov (i územím za ním) zabírá dolová míra David - zatím ještě nevím komu patřící. Snad byl Abelese a Ceithamla a Češky? Každopádně tužkou je zde poznámka "Ceithaml a Galler".
.
Okolo ovčína jsou položeny dolové míry jakéhosi Kütsehera (snad čtu správně) a to Josef, Johann a Barbara. Později připsané na v Rakovníku usedlého Buhla. Nad Barbarou je veden ještě Petr.
.
V lese jsou pro změnu stejně pojmenové dolové míry Urbana a Gutha. A Guth si tam ještě přilepil Marii, kterou DUnK mylně situuje ke hřbitovu.


.

 

TAKŽE NĚCO K TOMU URBANOVI A GUTHOVI

Dolové míry (černé obdélníky) a šachtice (červené kroužky) těžařů Jana Urbana a Ferdinanda Gutha z roku 1859 v lese nad petrovickým kostelem. Jmenovaly se: Barbara, Johann (der Taufer) a Josef. Maria patřila jen Urbanovi.
.
David Abeles, hausírer v střižním zboží, udal:
Pan Ferdinand Guth z Čisté, majitel hor a stavitel varhan, svěřil mi - ve své nepřítomnosti - dozor nad jeho uhelnými doly v Petrovickém lese ležícími, zvanými „sv. Josef, sv. Barbora a sv. Jan“. Přesvědčil jsem se, že Jan Urban se svým synem Klimentem a Josef Urban v předešlém i letošním roce v jeho, v témže lese položeném dolu „sv. Maria“ uhlí dobývali, ale ve své prostotě to neoznámili, čímž státní příjem utrpěl újmy, a že pak oba bratři Kliment a Josef Urban od c. k. horního hejtmanství hned r. 1855 z ohledu vedení účtů pro nepoctivé jednání na tomto dolu docela vyloučeni byli a pokutu 105 zl platiti museli. Toho času se Kliment Urban vší mocí za štajgra vetřel proti vůli majitele Ferd. Gutha a zase v udání vytěženého uhlí nesprávností se dopustil, což dokáží svědkové Anton Tůma a Václav Tuzauer ze Zavidova. Tak to udávám a žádám, aby toto mé udání bylo předloženo příslušným úřadům a po důkaze jeho pravdivosti Kliment Urban z těchto dolů byl odstraněn".

Ferd.Guth udal na obecním úřadě zase toto:
„Před třemi lety jsem můj podíl na uhelných dolech „sv. Josef, sv. Barbora a sv. Jan“ zvaných a v Petrovickém lese ležících, pronajal izraelitovi Davidu Ábelesovi na 3 roky. Týž ale bez mého vědomí a souhlasu pronajal p. Adolfovi Stutzigovi, ten zase Janu Urbanovi a ten zase Josefu Urbanovi, s čímž já spokojen býti nemohu, an jsem s Davidem Ábelesem žádných společníků neujednal a zvláště z toho důvodu, že doly ty nyní vedou Josef a Kliment Urban, kteří pro důchodkový přestupek již r. 1855 byli potrestáni pokutou 105 zl. spolu s rozkazem, aby se vícekrát neopovážili vésti, podobné podniky : pročež já, jako majitel, do trestu jsem upadl a polovinu pokuty zaplatiti musel. Aby se tak znovu nestalo, a též proto, že mi od horníků praveno bylo, že se uhlí přímo plení, jen aby se získal největší užitek, bez ohledu na příslušné těžení, čímž se mi velká škoda činí a takové jednání vysokým horním zákonům se protiví, jsem nucen žalobně vystoupiti a žádám o zaslání mé žaloby c. k. horním úřadům. Pan představený ať předvolá Davida Abelesa a Josefa Urbana, je k předepsanému těžení vyzve a Davida Abelesa volá k zodpovědnosti, proč on proti podmínkám smlouvy doly bez mého vědomí a vůle jinému přenechal, a aby doly buď sám převzal nebo mně zpět odevzdal, jeho pachtovní smlouvu dal vtěliti, abych seznal podmínky pachtu a nad jejich plněním bdíti mohl. Aby bratři Kliment a Josef Urban podle rozkazu c. k. horního hejtmanství od dolování ihned byli odstraněni. An ale jmenovaný pachtýř dnes doma není, žádám obecní úřad, aby mi výsledek oznámil, abych ihned mohl zahájiti na příslušných místech potřebné kroky“.

 

 

PETROVICE SEVERNĚ OD SILNICE
.
Slíbil jsem situaci dolových měr severně od silnice na Příčinu, tady je. Celý komplex dolových měr "ANTON EINSIEDLER" patřil od roku 1871 Pražské železářské společnosti. Mazáci ví, že to byla dominantní kladenská těžební akciovka.
.
Z plánku jsou patrné i tři nálezné šachtice, na základě kterých byly PŽS (PEIG) přiznány tři vícenásobné dolové míry Svatý Antonín I+II+III, které na východě sousedily s Česko-Anglickou kamenouhelnou a později s Voráčkovým Ignácem.
.
Během první světové války na těchto výměrách, ale podíváte-li se pozorně - i na stejných šachticích, hospodařil těžař Pavel Münz s firmou MONTANIA. Končí někdy k roku 1920-21.

 

CO SE DĚLO U HŘBITOVA

Cituji z Rennera: "Roku 1854 měl(i) zde důl ... Josef Michner ze Zavidovai s J.Launem z Příčiny. Tito byli udáni četnictvem, že poddělali petrovický hřbitov, takže se ve zdi objevily trhliny a také kapli hrozila zkáza. Hejtmanství nařídilo komisionelní ohledání, které provedli důlní Josef Bureš a V. Plas. Ti prohlédli dílo a zjistili, že pod hřbitov bylo pracováno jen asi na sáh. Další práce v této výměře byly zakázány."

 

A JEŠTĚ JEDNOU HŘBITOV

A už jsme ve 20.století. Těsně u zdi petrovického hřbitova měl kancelář těžař Münz (šipka). Šachtička zas ležela na samé hranici příslušného ohradníku. Dodnes je tam podél cesty dohledatelný mour. Inu hlad po uhlí ve válečných letech a těsně po válce po práci byl takový, že ospravednil i takový zásah nedaleko pietního místa. Poznámka - působení těžaře Pavla Münze z Rakovníka bylo doposud evidováno jen severně od komunikace Petrovice-Příčina.

 

Ohledně dolových měr Friedricha a Ferdinanda panuje v mapách jakýsi zmatek. Na jedněch je jméno Ferdinand přeškrtáno a nahrazeno Friedrichem, přičemž indexy na nich nesedí. Na jiných se zase okolo Friedricha vyskytují tužkou naznačené další bezejmenné míry. Mapě s vyznačením Nálezné zase nelícují hranice míry, ale na mapce je naštěstí vyznačen objekt, od kterého je odečítáno. A je to domek čp.35, později 17, jak je patrno ze staršího mapování. Tedy máme asi polohu dolu Bedřich (Friedrich). Snad.

Na příslušném textu tepve začnu pracovat.

 
© malodoly.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma