Divili by jste se, co všecno má firma z Horní Břízy společné s naší tématikou...
VÝPISKY Z KNIHY "JAK ŠLA LÉTA HORNÍ BŘÍZOU"
.
Ústřední postavou počátků firmy (1882) je samozřejmě její zakladatel Jan Fitz, kterého známe nejen jako majitele kamenouhelných dolů v Mirošově, ale hlavně jako hlavního akcionáře našeho Libušínského dolu.
.
Nedalekou kaolinku v Oboře zase vlastnil plzeňský podnikatel František Hýra, který taky podnikal v Lounech a u nás držel několik dolových měr na Džbánsku, ale nevím, zda i těžil, neb brzy zbankrotoval. Oba mají medajlonek u mně na stránkách Malodolů uhelných.
.
To zase pan důlní nedaleké šachty "Na Čabalkách" se jmenoval Jan Glaser. To je údaj z roku 1880. Měl ještě bratra Josefa a oba pocházeli z Radnic.
.
Dloy v polesí Čabalka mezi H.Břízou a Trnovou byly hned dva. Roku 1885 jeden drželi manželé Josef a Marie Fenclovi a ten druhý Fitzův správce oborské kaolinky, nějaký Vojtěch Schmalz (dříve ředitel dolů Moravie v Rakovníku!). Fitz koupil oba doly, ale obratem je pronajal plzeňskému obchodníkovi s uhlím Stampachovi.
.
V roce 1892 do funkce důlního nastupuje k Fitzovi Max Schmalz. Správcem závodu od roku 1894 byl V.Baumgarten, ale ten je v roce 1896 vystřídán rakovnickým Václavem Wlčkem. Ten se narodil roku 1860, absolvoval Vysoké učení technické ve Vídni a postupně pracoval u Schwarzenberka v Budějovicích, jako stavební inženýr u Wienerberger Ziegelfabrik a jako technický poradce Uherských drah.
.
V roce 1893 vstoupil do firmy Vladimíra Vondráčka a spol, kde púsobil jako technický ředitel rakovnické továrny. A odtud ho právě získal J.Fitz, pro kterého dělal celých 31 let a dotáhl to až na post generálního ředitele společnosti. Mluvil sice česky, ale hlásil se k Němcům, kterým i dával ve vedené společnosti přednost. V roce 1918 byl z těchto důvodů z Horní Břízy vyštván.
.
A ještě douška na závěr - v roce 1899 dochází k překlopení původně ryze soukromé společnosti na akciovku. Mezi původními akcionáři nacházím - možná - i jedno povědomé příjmení. P.Sedlák zde drží celých 400 ks akcií po 400 rakouských korunách. Zhruba v téže době je na zdejší šamotce zavedena výroba "rakovnické bazické známky RD" pozůstávající z 85% lupku a 15% vazby.
.
Jo a jště jeden postřeh - mor vesnických baráků před moderní érou polystyrenových obalů - umělá omítka "břízolit" se zde začala vyrábět od roku 1912....