„Skok přes kůži" byla původně čistě hornická slavnost přijímání nováčků lišáků do hornického stavu. Není to slavnost tak docela studentská, protože v původní formě byla rozšířena mezi horníky všech závodů.
Je to vlastně symbolický akt, který má zdůrazniti přijatému nováčkovi přechod z bezstarostného života do nového prostředí, plného nebezpečí a nástrah, kde mnohý jednotlivec je odkázán pouze na pomoc svých kamarádů. Znamená tedy skok pro lišáky i jakési upevnění kolegiality a přijetí mezi horníky jako mezi svoje.
.
Protože hornictví za dob minulých soustřeďovalo se hlavně v rukou německých, stalo se, že i do této slavnosti pronikly mnohé zvyky čistě německé, pro které s mnoha stran je proti pořádání skoku brojeno. Dnešní forma skoku nezná však již těchto speciálně německých „buršáckých" zvyků, protože bylo od nich po první světové vojně upuštěno.
.
Později převzaly skok báňské akademie, které je až dodnes v trochu změněné formě pravidelné každoročně pořádají (býv. Příbram, dnes Ostrava, Lubno, Freiberg, Ljubljana, Krakov, býv. akademie bansko-štiavnická, dnes v Šoproni atd.).
.
Z počátku byly akademické skoky pořádány výhradně německými posluchači společně pro všechny národnosti. Roku 1888 po zamítnutí žádosti studentů slovanských národností na všeakademické schůzi, aby mohli zpívati na společném skoku písně v jazyku mateřském, rozhodli se slovanští posluchači, že uspořádají ještě na báňské akademii v Lubně skok vlastní, který byl však Němci úplně ignorován.
.
Jako odezva tohoto vystoupení německých posluchačů byl založen dne 17. října 1888 spolek „Prokop“, který se od tohoto roku skoro každoročně přičiňoval o pořádání „Skoku přes kůži' pro všechny slovanské národnosti při báňské akademii v Lubně. Od r. 1891 se však polští studenti přiklonili více k německým posluchačům, a proto se i společného skoku nezúčastňovali.
Roku 1897 byly v Příbrami založeny i první ročníky báňské akademie, a tu se objevil i zde první český „Skok přes kůži“. Od té doby byl skok každoročně pořádán všemi slovanskými posluchači mimo polské studenty, kteří slavili skok osobitně.
Dnes je „Skok přes kůži" jednotný pro všechny národnosti, zastoupené na vysoké škole báňské v Ostravě.
.
Psali 10.5.1947 ve speciální brožurce vydané k 50.skoku přes kůži v Ostravě