Perla mezi studeňoveskými doly byl vrchnostenský důl Richard. Přebral štafetu po vytěženém dole Leopold, ale přebral také zřejmě i některé jeho jámy, dost možná některé zase předal dále, když se jeho čas nachýlil, novému dolu Luisa. Myslím tím jámu v remízku, kterou ztotožňuji s objektem na zahradě domu čp 76.
Ale jinak se mi moc informací o Richardu sehnat nepodařilo. Teda mimo "rebelie pecínovských", kterou uvádím úplně dole na stránce.
Důl byl otevřen po koniasovsku klasicky - štolou ve svahu pod dodnes patrným odvalem. Na něj navazovala první jáma necelých
Výrazná renovace otvírky je vztažena k roku 1874, kdy byla pravděpodobně odhozena původní štola a důl byl otevřen pouze jamami. Těch bylo postupně otevřeno údajně sedm. Jedna byla těžní s váhou a šest dalších bylo větrních - mezi které se možná dají počítat i jámy Selina a Jindřich.
Každopádně k roku 1877 je zachycena poznámka o činném větrním spojení jam "Svobodka" a "U váhy", dále pak o propojení jam "Jindřich" a "Selina".
