JEDNOU SE TO PROVALIT MUSELO
Každý uhelný revír měl ve své době svá charakteristická rizika, která se stala nejednomu uhlokopovi osudným. To, co byl pro ostravský revír výbušný metan, pro Karvinsko horské otřesy, Kladeňáky četné zápary sloje, Rakovnicko výrony spodních vod, tím byla pro Mostecko neblaze proslavená kuřavka.
Vsuvka pro neinformované – kuřavka nebyla ani polední pauza, ani zlopověstná postava příbuzná skřítkům z havířského folkloru. Kuřavkou je směs písku a jílu s velmi vysokým poměrem vody (tekoucí písky) uložená v podzemí blízko uhelné sloje a je tedy navíc pod značným tlakem úměrným hloubce.
Právě kombinace vysoké tekutosti a značného vnitřního tlaku čočkovitých těles dělá z kuřavky extrémně nebezpečný jev. V okamžiku nafárání kuřavkovité polohy totiž tekuté písky ve velmi krátkém čase expandují do důlního díla, které ničí a zatápí. V čočce se takto uvolněná kaverna rychle zavaluje a na povrchu se to projeví trychtýřovitým propadem.
Kuřavka je stejného geologického stáří jako místní třetihorní uhlí (miocén, tedy 17-22 milionů let), protože vznikala souběžně jako pískový sediment původního říčního koryta. A od té doby čeká jako napjatá pružina na spouštěcí mechanismus hornických prací, který její statickou energii přemění ve vše ničící spoušť.
Ikdyž se na Mostecku těžilo již od poloviny 18.století, pravý boom nastal až v 2.polovině 19.století. S rozvojem hlubinného dobývání se místní těžaři setkávali s riziky kuřavkových horizontů stále častěji, ale na vpravdě největší katastrofu si počkali až do roku 1895. A ta stála za to.
Vše se stalo za deštivé noci z 19. na 20. července v podzemí dolu „Anna Hilf“, která se nacházel relativně blízko mosteckého nádraží. Přímým svědkem byl horník Wenzel Mistoler, který se svým kamarádem odpočíval na kříži chodeb. Průval kuřavky na sebe upozornil nejdříve duněním a poté šelestěním, který jmenovaný popisoval jako náraz huntu o hunt a poté jejich jízdu svážnou.
Následný poryv větru jim sfoukl kahany, ale to už slyšeli dunivý zvuk blížící se potopy. S voláním „Wasser, Wasser!“ se jim nejen podařilo utéci z ohroženého místa, ale zachránili svým alarmem většinu svých kamarádů. Je s podivem, že obětí na životech bylo jen pár, když si uvědomíme, že objem vytopených prostor kuřavkou byl odhadnut na 50 tisíc kubíků!
To ale nebylo vše. Do prostor po vyteklé kuřavce se začalo zalamovat nadloží a následné poklesy povrchu začaly devastovat samotné město. Připomínám, že byla temná noc a pršelo. Nejdříve zhasly ve městě plynové lampy, kterým bylo pohybem povrchu přerušeno potrubí. Poté se v několika místech vytvořily obrovské jámy, obytným domům počaly pukat zdi a některé v otevřené zemi dokonce zmizely úplně!
Apokalypsou vyděšení obyvatelé prchali z bortících se domů a vbíhali rovnou před jámy. Země se otevírala za hrůzných zvukových efektů. Panika byla umocněna následným požárem, který nebylo možno hasit, protože bylo střižené i vodovodní potrubí. Naštěstí i zde došlo jen k několika obětem na životech.
Vycházející slunce osvětlilo celý obraz zkázy. Celková plocha přímo zasažená poklesy terénu sahala od Gasgasse, přes Bahnhoffstrasse až k Johnshorferstrasse a nádraží mostecko-teplické dráhy. Byla spočtena na necelých 40 tisíc čtverečních metrů. Míst velkých kuželovitých závrtů bylo lokalizováno osm, celkově jich bylo daleko více. Jako zajímavost uvádím, že mezi postiženými budovami bylo i sídlo Mostecké uhelné společnosti.
Při konečném sčítání škod bylo konstatováno, že se úplně zřítilo 25 obytných domů, kde žilo 236 rodin s více jak tisícovkou obyvatel. Devastujícím způsobem bylo poškozeno dalších 18 obytných domů s 95 rodinami, tj s více jak 4 stovkami obyvatel. Staticky ohroženo bylo dále 39 domů s 93 rodinami o více jak tisícovce obyvatel. Katastrofa tedy na povrchu připravila skoro dva a půl tisíce lidí o střechu nad hlavou! Pro srovnání – Most měl tehdy okolo 15 tisíc obyvatel.
Zhruba po roce došlo k podobnému jevu na stejném dole s poměrně menší intenzitou znova. Tentokráte to poničilo „jen“ 12 obytných domů bez následků na životech. To však těžbu na zdejším dole v těsné blízkosti města Mostu nijak neohrozilo, protože ta byla ukončena až v roce 1927.