Nedá mi to, abych zde nepřipomněl pověst o vzniku uhelného dolování na Slánské visuté sloji.
Vyprávělo se, že v letech 1801-04 přišli na slánsko tři havíři z Jílového u Prahy. Jmenovali se: Přibík, Průša a Koňas. Zatímco prví dva zůstali blíže Slaného, poslední - tedy Koňas - údajně doputoval až do Kroučové. No, nekecali - se jménem Koňas se setkáme u dolu sv.Barbora v roce 1836!!! S Ondřejem Köhlerem zde vedli první doložený důl na Kroučové.
Tady je mapka situace z toto roku:
A tímto se dostáváme k dolu Barbora, kterým Koňas s Köhlerem těžaři Mohlovi poddoloval střed obce Kroučové tak šikovně, že si na něj obec musela stěžovat až u horní instance, dokonce i jeho dům čp.20 poddolovali náleznou štolou. Byl asi ten nejpůvodnější malodůl v Kroučové. Více viz důl sv. Barbora. Dále na Kroučovsku najdeme jména Kaut, Polák, Lippe, Klátil.
Pak tu máme další neurozené těžaře: Václava Žítka (1882-1890) a Matyáše Soukupa (1872-1878) - jejich doly byly zakoupené Schwarzenberky roku 1896. Tímto rokem na důlních dílech byla těžba zastavena a doly nenávratně zasypány. Zahrádeckého míry dříve těžené Václavem Hlaváčkem (1859-1875) lze již ztotožnit s jámou "Bedřich" Václava Rubeše (1903-10) na kat.č. 241. Na připojených mapách uvidíte, že se v okolí Kroučové těžilo, jen se od motyky prášilo. Houška a Drtina to zkoušeli z druhé strany kopce od Hředlí, Soukup od Řenčova, Žítek ke Kalivodům a Kout k Dučicům.
DUnK ještě zmiňuje jámu sv.Marie na Rovinách ve vlastnictví Václava Kroupy. Nenašel jsem ji. To by byla už druhá Marie v Kroučové (první je v Budkově). Když jsme u toho dublování, tak tu máme dvě důlní míry totožného jména a to "Václav". První je v intravelánu obce západně od "Barbory" a ta druhá je u silnice k Pochválovu...
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz