Pro DUnK ztracený důl Jan Adolf, v mapách označovaný jako Adolf, Jan Adolf a konečně Johann Adolf, nenašly křížek dokonce ani mapové aplikace ČGS a to je co říci. Byl založen v dolovém poli "Hermína" a měl hloubku 72 metrů (později snad 90 metrů).
Nachází se na náhorní plošině nad Kroučovou a byl vyhlouben za Jana Adolfa Schwarzenberka už v roce 1867. O rok později již začal těžit, to v čase, kdy jej podešla "Veselého (dědičná) štola", která mu sloužila zároveň jako větrní i odvodňovací dílo. Celá ta sranda vyšla na 27.575 zlatých a 27 krejcarů. A pokud byla štola účtována zvlášť, pak je nutno si připočíst ještě 6.476 zlatých a 19 krejcarů...
Byl od samého začátku opatřen parním těžním strojem a od roku 1872 vybaven důlními kolejnicemi. Čerpací stroj nepotřeboval, na to měl štolu. V té době roční těžba oscilovala mezi 1-3 sty tisíci centýřů a pomýšlelo se na její zvednutí až k tisíci centýřů, ale přišla první uhelná krize a nebylo kam prodávat. V letech 1879-80 proto těžba spadla až na mizerných 48,5 tisíce centýřů (Pozn. vídeňský centýř měl cca 56 kilo). Byly drasticky omezeny přípravy (rozdělávky) a počet osazenstva klesl na pouhých 46 mužů v zimě a 24 mužů v létě. Z nejhoršího mu pomohl odběr, nikoli jeho, ale fürstenberských průmyslových podniků včetně pivovaru v Krušovicích.
V roce 1878 je zmiňována větrní jáma, o jejímž situování mi však není nic známo, možná jde o chybu přepisu, za větrní mohla sloužit Hlavní těžní štola na jižní straně kopce, nebo mohla být využívána jedna ze dvou šachtic Barbory v zahradě u Klátilů.
Těžba posléze začala zase utěšeně vzrůstat a vše vypadalo nadějně. V provozním roce 1887-88 se však v hloubce 20 metrů pod ohlubní zbortila výdřeva jámy. Její opravy trvaly poměrně dlouhou dobu - od 18.dubna do 18.září. Po této lapálii se však důl s odbytem zase chytnul, protože kladenské doly zvedly ceny. Zboží distribuoval po železnici. A to dokonce až do Mnichova a Norimberku, kam ovšem došlo zcela rozhašeno, takže z exportu sešlo.
V roce 1882 je zmiňováno založení větrní jámy v blízkosti hájovny "Na Králce" v dolovém poli "Štola" na základě povolení Adolfa Josefa Schwarzenberga Byla zprovozněna roku 1894 a byla hluboká 52 metrů. Jednalo se o budoucí nový důl "Adolf Josef ", který teprve později dostal přízvisko "jedna".
ZDE ODKAZ NA FOTODOKUMENTACI (KLIKNI):
http://malodoly.rajce.idnes.cz/J_OH_AN_ADOLF_V_KROUCOVE_NAD_VESNICI
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz