Kdysi hrdý František , údajně založený roku 1921 Františkem Stejskalem (DUnK) měl veliké problémy s vodou. Zcela zatopen byl od roku 1926. Možná, ale jeho zatopení souvisí s odbytovou krizí po skončení 1.světové války a možná v té době přechází jeho vlastnictví na již zmapovaného nového těžaře. A nebo se DUnK mýlí, když ho připisuje Stejskalovi.
Po roce 1926 každopádně už patřil průmyslníku F.Kreysovi (!!!!) Ze Staňkova u Plzně, kde měl podnikatel cihelnu. Jeho majetek přešel od roku 1942 na "Klinker-Zement Gmbh" kommissarische Verwalterin der firma F.Kreysa, Stankau, jako součást koncernu Heiricha Himmlera, říšského vůdce SS a šéfa německé policie. Po dosažení souhlasu k obnovení dolu byli 9.října 1944 vysláni dělníci J.Čada, J.Ircing, V.Benda a K.Sedláček s úředníkem V.Egrem, aby se ujali zamýšleného úkolu - znovuotevření dolu. Odpovědný závodní ing.Jan Jansa, zde zjistil zatopení betonové těžní jámy do výše 42 m. Dále zde našel cáchovnu s poničenou střechou a ještě shledal zděné ohrazení dřevěné těžní věže polozbourané. A v jednopatrovém domě byli nastěhováni havíři z dolu Perun.
Po stržení důlní věže bylo pokračováno ve výměně shnilých šachetních věnců až k vodní hladině. S novým rokem 1945 se počet zaměstnanců zvětšil o důlního dozorce Richarda Syrovátku z Merklína na Plzeňsku. Od března bylo na Františku totálně nasazeno 12 dělníků z Královodvorských železáren. Obnova ale pokračovala pomalu. Němečtí vedoucí firmy hrozili zastavením prací - náklady narůstaly a výsledky dosavadního úsilí byly skrovné. Od dubna staňkovští i královodvorští dělníci odjeli ke svým rodinám (válka se již chýlila k závěru) a tak zde byl vykonáván jen dozor kancelářským pomocníkem Václavem Mrkvou z místní Lhoty.
Ale to už zde hospodařila vlasovova armáda, která se zde zakopala v obranných pozicích. Válka ale přeci jen skončila, ale ještě nenastoupil komunismus, tak firma Kreysa v červenci vyslala tři své zaměstnance ze Staňkova, aby to tam dali do pořádku. Mezitím se ovšem stačil zasebevraždit štajgr R.Syrovátka, který se z neznámých důvodů zastřelil přímo před zraky podřízených. V té době je již odpovědným závodním Bohumil Jánský a je dokončena 23 metrů vysoká těžní věž.
Dne 28.3.1946 se přijel na důl František rozloučit dosavadní majitel F.Kreysa za přítomnosti pěti zástupců "SUŽD" a tím to bylo znárodněno. Voda byla ze zatopeného dolu vyčerpána za pomoci dvou čerpadel z dolu "Jaroslav" (později Nosek) a tak se od 24.listopadu 1946 mohlo konečně začít těžit uhlí. Závodní rada byla v té době ve složení: Emil Slavík, Václav Fůs a František Ježek.
Uhlí z Františka si tedy nakonec neužil Hitler, ale nová republika, pro kterou ho až do roku 1959 těžily České lupkové a uhelné závody a které náááádhernou provozní budovu z pantlovaného opukového kamene nechaly neomluvitelně zpustnout.
Zatím jen citát z DUnK, budo to celé předělávat"
Zhruba 180m jihovýchodně od obecního hřbitova, v lokalitě „Za zahradami“, bylo situováno ústí těžní jámy. Jáma byla původně založena v roce 1921 Františkem Stejskalem a podle něho pojmenována, zastavena byla v roce 1926. Později přešla do vlastnictví společnosti Union a v roce 1943 znovu otevřena po rozsáhlé rekonstrukci. Profil byl předělán na kruhový o průměru 3m a prohloubena byla na 79m. V době uzavření dolu v roce 1959 byl důl v majetku n. p. ČLUZ Nové Strašecí a byly dobývány ohradníkové pilíře. Hlavním důvodem uzavření díla byly nezvladatelné přítoky vody ze stařin, a to až na 1200 l/min. V roce 2003 byla jáma zasypána a proveden uzavírací ohlubňový poval.
Jáma František II, též František větrní
Východně cca 190m od obecního hřbitova, těsně při silnici do Mutějovic, byla v roce 1949 vyhloubena SÚDŽ Kladno větrní jáma soudkovitého profilu o rozměrech 2,70 x 1,75m, hluboká 67m. Provoz jámy byl ukončen současně se zastavením dolu František v roce 1959 a v roce 2003 bylo provedené konečné zajištění ústí díla.
JEŠTĚ ZMÍNKA O LANOVCE:
Z historie obce Lhota na stránkách "Mutějovice": Roku 1919 byly znovu obnoveny práce na zdejších uhelných dolech. Při těžbě bylo dosaženo hloubky 40 metrů, z dolu František byla dokonce postavena lanová dráha vedoucí na mutějovickou stranu na důl Slávka, odtud pak bylo uhlí dopravováno vlečnou dráhou na stanici Mutějovice. Roku 1927 byla sice těžba opět zastavena, po čase se však zase rozmohla.
FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO STAVU ZDE:
http://malodoly.rajce.idnes.cz/FRANTISEK_VE_LHOTE_POD_DZBANEM
DŮLNÍ MAPY ZDE: http://malodoly.rajce.idnes.cz/FRANTISEK_VE_LHOTE_MAPY