Je to až s podivem, ale vliv superpodnikatele poloviny 19.století "hornického šlechtice" dosáhl až do našeho kraje. A není to moc známo - každopádně publikace zabývající se jeho osobností se o tom nezmiňují. Patřilly mu však důlní míry, na kterých samozřejmě těžil uhlí na Mutějovicku, Hředelsku a dokonce i v zapomenuté části katastru obce Ruda u Nového Strašecí. Nemám zatím potvrzeno, ale předpokládám, že ve finále jeho společnost skoupila i okolní důlní míry a nechala je přepsat na nově utvořenou společnost Středočeské kamenouhelné společnosti knihované ve Vídni. (Mittelböhmische Steinkohlen Gesellschaft), která později po kapitálové interveci připadla zřejmě Petschkovi. Zatím nepotvrzeno.
Na životopisu je potřeba ještě zapracovat, takže uvádím původní nekrolog.
Jan Antonín svobodný pán ze Starku
V dějinách skoro každého průmyslu vyskytují se případy, že jednotlivci od přírody zvláštním nadáním, bystrým rozumem, pevnou vůlí a praktickými náhledy obdařeni jsouce, ačkoliv nevládli bud pražádnými aneb jest velmi nepatrnými peněžními prostředky, jichž byli spořivostí nabyli, zakladateli neb podporovateli se stali průmyslu, jehož zdar ku prospěchu byl nejen krajině, kde zaveden byl, nýbrž i celé říši, a tisícům výživu poskytl.
Takým mužem byl zakladatel světoznámé firmy Jan David Stark, syn chudého kramáře z Rudohoří, který pud po obohacení svých vědomostí v sousedním Sasku ukojiti hleděl, zde tkaní mousselínu poznal, a tento ve své otčině ještě neznámý průmysl v Cechách zavedl.
S největšími starostmi podařilo se mu postaviti dva stavy v Kraslici, a již po deseti letech vyšinul se tento odbor průmyslu pod jeho šťastnou tvůrčí rukou tak, že mohl pracovati s 800 stavy.
Avšak toto jím samým zavedené odvětví průmyslu neuspokojilo ducha toho čilého muže, a již v r. 1792 poznáváme jej co tvůrce nového průmyslu, když co pachtýř mosazárny na vyrábění olia první huť v Rakousku založil, a od toho okamžiku počala činnost’ firmy té na poli chemického průmyslu.
S neúnavnou horlivostí a tuhou vytrvalostí, po překonání mnohých, zdánlivě nepřekonatelných překážek, byl jeden průmyslový podnik za druhým zakládán, minerální a uhelné doly získány; r. 1804 hutě v Hromici v Plzeňském kraji, uhelné doly Davids-thal u Falknova, 1809 továrna na šmolku v Silber- bachu, 1815 hutě v Starém Sedle a Littnici a tamtéž první továrnu na vyrábění kamence s parní silou zařídil.
Roku 183 i uznány byly jeho veliké zásluhy o stát, domácí průmysl a hornictví od Jeho Veličenstva císaře Ferdinanda I. a J. D. Stark povýšen do stavu šlechtického jakožto „šlechtic ze Stárků.“ Než nemohl se tento opravdu šlechetný muž tomu vyznamenání dlouho těšiti, neboť zemřel již r. 1841 v Praze.
V synu Janu Antonínu, jenž se narodil v Kraslici r. 1808 zůstavena však rozšířeným podnikům pevná podpora a s plnou důvěrou ve zdar svého díla mohl otec svému synovi Janu v závěti všecky své podniky odkázati, vždyť byl tento již léta při správě obchodů spolupracovníkem.
Jan Antonín šlechtic ze Starku odbyl svá studia na technických školách v Praze, a odebral se pak na technické školy v Lipsku a Berlíně; píle pak, chuť a láska, s kterou se právě studium technické chemie věnoval, přinesly nejlepší ovoce, i měl týž brzo příležitost zužitkovati nabytých theoretických vědomostí při průmyslech svého otce, se svěží sílou podporo váti jeho snahy a povznésti průmyslové podniky firmy J. D.Stark tak, že příkladu nemáme v dějinách rakouského průmyslu.
Šlechtic ze Starku neúnavně se přičiňoval o to, aby průmyslový majetek rozšířil a jmenovitě nabyl jeho dolový majetek takového enormního rozměru, že největší čásť minerálních a uhelných dolů v Plzeňském a Falknovském kraji této firmě náleží a, kdežto r. 1851 toliko 40 úředníků a 1500 dělníků v hutích, továrnách a dolech zaměstnáno bylo, nalézá tam nyní přes 10.000 dělníků se 120 úředníky trvalé výživy.
Besídka firmy Stark vzbudila při vídeňské výstavě r. 1873 velkolepou výstavou rozličných chemických výrobků, průmyslu v uhlí a tabulovém sklu pozornosť a podala důkaz o tvůrčí síle tohoto světového domu.
Povoláním do panské sněmovny na doživotí, povýšením do stavu svobodných pánů dostalo se chéfovi firmy J. D. Stark vyznamenání od Jeho Veličenstva našeho císaře Františka Josefa I., které zároveň za uznání zásluh jeho o průmysl považovati sluší.
Svobodný pán ze Stárků nezapomněl však při tom na své úředníky a dělníky staraje se o ně otcovsky zakládáním osad, zřizováním bratrských pokladen na podporu a pensijních fondů a obmýšleje tyto dobročinné ústavy značnými nadacemi. Kde se jednalo o to, aby se pomohlo rakouskému průmyslu přeš hranice, tam se nelekal žádných obětí.
Firma J. D. Stark byla první, která se svými výrobky anhydrydu (bezvodná kyselina sirková) s Amerikou ve spojení vstoupila, a teprve v nejnovějším čase se zdařilo seslabiti přívoz anglického a belgického tabulového skla a převzíti vývoz toho zboží se šťastným výsledkem.
Jan Antonín svobodný pán ze Starku, jehož podobiznu svým čtenářům předvádíme, zemřel dne 22. května 1883 na svém zámku u Plzně ve stáří 75 let a uchová se mu v dějinách rakouského horního průmyslu čestné místo pro všecky budoucí časy.
Aby nabyli naši čtenáři přehledu o rozměru průmyslu této firmy, chceme ještě uvésti, že vyráběla tato firma ročně:
1 milion čtverečných metrů bílého obyčejného skla a zrcadlového skla, což činí asi 600 vagónových nákladů á po 10.000 kilogramech.
20.000 metrických centů kyseliny sirkové, olea, kamence, koptu, skalice zelené, ultramarínu, Caput mortuum, fosfátů, kyseliny solné, Glauberovy suli (síran sodnatý) atd.
2-3 miliony metrických centu kamenného uhlí.
3-4 miliony metrických centů hnědého uhlí a uhlí na vyráběni plynu.
A tak končíce vyslovujeme v zájmu rakouského průmyslu a značného počtu dělnictva přání, aby dílny J,D.Stark i dále při stále silných rozměrech trvaly, utěšitclným spůsobem vzkvétaly, stále se rozšiřovaly, aby pokroky ve vědě v družném spojení s bohatou zkušeností na nejvyšší stupeň dokonalostí přivedeny byly a lesk firmy Jan David Stark trvale zvýšen byl.
„Zdař Bůh “