Uprostřed Kladna svávával skororo sto metrů hluboký důl Herget, který narušovat hegemonii PŽS, společností Státní a Buštěhradské dráhy. Kdo byl ten frajer, co mu to tam patřilo navzdory "kladenské silné trojce"?
Byl to Max Herget(h) (1823-93) pražský Němec, velevýznamný podnikatel v oblasti stavebních hmot. Přeložím: cihelny, vápenky a cementárny v Praze a jejím okolí. Tedy obrovká spotřeba energie, tedy uhlí.
Pane mu říkala cementárna v Radotíně, cihelny na Smíchově, v Bubenči a Dejvicích. Postupně skoupil celý (vápencový - proto ho zajímal) vrch Barrandov. A kdyby neumřel (na zápal plic), místo Barrandova by dneska byl už jen ďůlek. Jeho syn Antonín v započatém díle sice pokračoval, ale už ne tak intenzivně.
Jeho dědem zase byl Franz Anton Leonard Herget (1741-1800), který pocházel z Andělské Hory (KV, Balada pro banditu). Byl vrchním stavebním inženýrem v Čechách a patřily mu mj Hergetovy cihelny v Cihelké ulici (iniciály AH). A "proslavil se" zbouráním Betlémské kaple (je nově postavená!) v Praze, protože mu prý stínila jeho desetipokojový byt.
Celý rod Hergetů je pochován u zlíchovského kostelíka sv. Filipa a Jakuba. To je ten, co se vypíná u Vltavy nad Strakonickou ještě před nájezdem na Barrandův most po výjezdu z tunelu vpravo ve svahu. Na náhrobky si stoupají turisté, aby lépe viděli do pražské kotliny. Tak takhle si posmrtný klid bohatí Hergetové asi nepředstavovali...
