Starckové byli šlechtický rod pocházející z Kraslic a Bublavy. Ve vlastnictví měli rodinná sídla ve Starém Sedle v Čeminách a v Horních Lubech. Erb svobodných pánů byl čtvrcený, 1. a 4. červené pole s kotvou, 2. a 3. modré pole s postavou havíře, heslo Bleibt Stark.
Nejznámějším příslušníkem z rodu byl Johann David Starck (1770 - 1841), pohřben je v rodinné hrobce ve Starém Sedle. Patřil k nejúspěšnějším podnikatelům na Sokolovsku a Plzeňsku v oblasti hornictví a v chemickém průmyslu (zpracování kyzových břidlic). Roku 1837 byl císařem Ferdinandem I. Dobrotivým povýšen do šlechtického stavu.
Jeho nejstarším synem byl velkostatkář Josef Karl (1792 - 1851), nejmladším pak Johann Anton (1808 - 1883), který byl za své zásluhy v dalším rozšiřování průmyslového podnikání povýšen roku 1873 do panského stavu. Je pohřben v rodinné hrobce v Městě Touškově.
Johann Baptist Riedl von Riedelstein (1801 - 1858) byl pražský velkoobchodník. Začínal jako učeň v obchodě s barvami ve Frankfurtu nad Mohanem. Roku 1822 vstoupil jako autorizovaný zástupce do společnosti svého strýce Johanna Davida von Starck . V roce 1826 odešel do Prahy a vybudoval tam velkoobchod se zemědělskými komoditami, indigem a bavlnou. Za své zásluhy byl v roce 1854 odměněn šlechtickým titulem von Riedelstein. Vlastnil továrnu na oleum, cukrovar ve Slibovicích, panství Mlýnce a Lužec, v okr. Louny a podíl na 1. Českém parním mlýně.
Jeho nejmladší syn Fridrich Eduard Riedl von Riedelstein byl majitel panství a porcelánky v Dalovicích. Dalším jeho synem byl Viktor Wilhelm Riedl von Riedenstein (1841 –1925) - podnikatel a politik. A pozor, byl švagrem politika Josefa Marii Baernreithera.
Anton Schobloch (1835 - 1900) začínal jako obchodník s nátěrovými barvami v Německu. Později nastoupil v roce 1853 v pražském velkoobchodě Johanna Babtisty Riedla, který obchodně zastupoval i svého strýce - Johanna Davida Starcka. Když po jeho smrti přešla jeho firma na syna Johannna Antonína Starcka, spravoval ji s ním společně. Byl ředitelem podniku Johann David Edler von Starck se sídlem v Dalovicích, který po smrti svého partnera (1883) překlopil na akciovou společnost názvem Dolové a průmyslové závody. Z četných funkcí bych vypíchl hned dvě: vicepresident představenstva Der Prager Engineering AG (dříve Ruston & Comp.) a byl také členem představenstva české Union banky.
Po smrti byl pohřben na čtyři roky v rodinné hrobce svého partnera Johanna Antona Starcka v Městě Touškově, ale pak ho nechali převézt do rodinné hrobky na hřbitově v Praze-Olšanech.