Se svolením autora:
Stručná geologie: vrstvy sedimentů jsou zde skloněné k severozápadu, k těžbě vhodná poloha s uhelnou slojí je přerušená poruchou, východní část (blíže Jedomělicím) je níže položená. Údolí potoka tak odkrylo uhelnou sloj na dvou místech. Sklon uložení vrstev ovlivňuje podzemní vody, levá (severní) strana údolí je suchá, není zde žádný výrazný výron vody. Na pravé straně údolí je pod ostrohem tvrze Ostrov pramen (studánka) a níže v údolí vývěr z odvodňovací štoly dolu Jan. Potok je suchý.
Na pravé, jižní straně údolí jsou patrné staré sesuvy (po sklonu uložení vrstev). Velký sesuv naproti hornímu výchozu uhelných vrstev údolí zahradil, zanesením menšího jezera které se za sesuvem utvořilo vznikla plošina, která byla později osídlena (zaniklá ves Ostrov).
Doly: Uhelná sloj byla blíže ke vsi těžena po obou stranách údolí, na druhém výše položeném výchozu především na levé - severní straně údolí.
První cechy zde byly Adam(a) na níže položené partii a 350m dále západním směrem Sv. Josef na druhém výše položeném výchozu sloje.
Míry Adam a Sv. Josef zapsány v roce 1805 (nový horní zákon), tj. doly zde pravděpodobně už před tímto datem. K roku 1818 je údaj o těžbě na těchto dolech, 92 strychů Josef, a 1185 strychů vrchnost – tj. Adam (strych je asi 130-140kg). Oba tyto doly jsou zaznamenány na katastrální mapě z roku 1844, jsou zde zakreslené jejich povrchové objekty, haldy a cesty.
První těžaři na dole Adam byla vrchnost z Vranýho – Svatovítská kapitula v roce 1805 a asi i před tímto rokem, k roku 1818 vrchnost, mezi 1835 až 1850 vrchnost a podnikatelé (bratři?) Albert a František podivného příjmení Rudolf. V roce 1854 zde Václav Duschek (matrika dcera Anežka narozena na Wostrově, v Důlní knize komisariátu je zde Duschek před/s Liseczem),v roce 1857 zde Lisecz, v roce 1872 také Lisecz. S důlní mírou Adam sousedí další míra Josef, možnost že by tato míra byl starý Josef pana Drchkovského je nepravděpodobná, jak již uvedeno jsou na Ostrově původní staré doly jen dva, dále zmínka o záznamu míry v roce 1805 je pouze u míry Adam, a plocha důlní míry Josef u Adama je menší podle právní úpravy z roku 1819 na rozdíl od většího Adama který je podle starší velikosti roku 1805.
A pro další data důležitá drobnost – na katastrální mapě 1844 je tužkou dopsáno u domu cechu Josef No.54 Pondělíček a u domku u Adama (nyní včelín) No.53 Lisecz.
Na cechu Sv.Josef jsou údaje k prvním podnikatelům zde trochu matoucí. Historie na stránkách obce Jedomělic zde uvádí pana Drchkovského z Lidic, a po něm krátce faráře Kašpara Weiningera, a pražského právníka Fischera. K podnikání pana Fischera je zajímavá zmínka o přikoupení další míry, pokud to bylo zde, mohlo by to být dvojitá míra Josef?
Emil Pondělíček vzpomíná (zaznamenal Rež) začátky podnikání jejich rodu na této lokalitě v druhé polovině 18století, příchod prvního Františka Pondělíčka z exilu v roce 1758 a také Rež zmiňuje šachtu V Josefech od roku 1778. Dále zaznamenal převod cechu Josef od Fischera na manžely Pondělíčkovi (František a Jozefa) podle Propůjčovací a vyhledávací knihy dle patentu 23.3.1805 nebo 1835 až 1850.
V článku Jiřího A.Horna je poznámka o přestěhování Jana Pondělíčka do Pozdně z Nezabudic, kde podnikal v těžbě kyzových břidlic, po povodni (asi zatopení dolů), a považuje Pondělíčkovi za zakladatele těžby uhlí v této oblasti.
A také Rež zaznamenal že na dole pana Lanny před Pondělíčkem byl Cimr.
K zpřesnění těchto ne zcela jednoznačných údajů doplnění a upřesnění Knih Horního komisariátu Slaný, dále z protokolu Josefi doppelmas také tam, Matriky Pozdně, Mrtníku, Hvozdce a Panoší Újezda, a Hlavní báňská kniha 1835-1850 Miltner/Rež.
Z údajů pana Reže a pana Homa je patrný rozpor, odkud a kdy první Pondělíčkové na Ostrov přišli.
Zde od pana Ing. Libora Elledera jsou data možných povodní k Tyterskému potoku: 1757, 1763, 1771, 1789, 1812, 1817 k možnému stěhování Pondělíčků po zatopení dolů na kyz. břidlice.
V Pozdeňské matrice je první zápis Pondělíčků od roku 1842 (označení Františků I.- III. podle Malodoly. Matrika Pozdeň 21 je od roku 1800:
Františka Pondělíčková : dcera Anna v roce 1842, syn Václav 1844, Anna 1846, a František 1. prosince 1847, Marie 1849. Místa narození Jedomělice, Wostrov a S.Josef.
Její syn František je František III., který pohřben spolu s manželkou Terezou na hřbitově v Pozdni. Tato Františka byla pravděpodobně první manželka Františka II.
Další je zde Marie Pondělíčková které se narodila dcera Marie v roce 1842 - nebude to manželka Františka I, Marie Kohlerová z Mrtníku?
Následuje Pondělíčková Anna které se narodila dcera Alžběta v roce 1845. Pravděpodobně prvé dítko rodiny Anna a Jan Pondělíčkovi, než se odstěhovali do Hřešic.
Od roku 1851 jsou v matrice zapisována jména obou rodičů, nejen matka.
Jan a Marie v Hřešicích čp. 15 v roce 1851 mají Barboru, následují: Anna, Josef, Marie, Julie, Antonín, František a poslední Aloisie v roce 1865.
Dále shoda s rodokmenem na Malodoly:
František II a Josefa na cechu či Wostově a od roku 1862 číslo popisné 54: Jan 1851, Josefa 1853, dvojčata Klára a Helena 1855, Antonie 1859, Emanuel 1862.
Další záznamy Pondělíčků:
Františka (bez partnera) dceru Marii v roce 1853 v Kumbále.
Alžběta (bet partnera) má syna Václava v roce 1864, Annu 1866, Marii 1869 a Barboru v roce 1869, na adrese Jedomělice 53.
Vojtěch a Terezie mají Annu a 1868 a Františka 1870 také na No.53.
A František (III.) s Terezou syna Josefa v roce 1870, na No.54.
Z těchto údajů je patrný možný rozpor k počátku působení Pondělíčků na Ostrově. František I přijíždí z exilu 1753? a má syna Františka který má děti od roku 1842 nebo 1851 do roku 1862, to by musel František I. přijet z exilu v dětském věku a rodinu založit po padesátce. Není to nemožné, ale…
A od roku 1866 Pondělíčkové zaznamenáni na adrese 53, tj. domek u cechu Adam, je tedy pravděpodobné že pracovali pro mlynáře Lisecze na cechu Adam a sousedním Josefovi.
A odkud rod Pondělíčků přišel:
Nejbližší možné místo je kousek po proudu Rakovnického potoka pod Rakovníkem, kde je stará těžba kyzových břidlic U Pondělů kolem roku 1780 (Jirkovský), a Ing.Kestner naznačuje možnost zkomolení jména lokality z Pondělíčků na Ponděl. V příslušné matrice (Panoší Újezd 22) žádné Pondělíčky nedohledal, ale jsou zde zápisy Pondělú.
Dále na jih jsou Nezabudice, ze kterých přišel po zatopení dolů Jan Pondělíček do Pozdně a založil zde uhelné hornictví podle A.Homa. Doly na kyzové břidlice jsou v zde nejen v údolí Tyterského potoka, největší rozsah prací je v bočním přítoku od vsi Hracholusky, lokalita Černý luh. Doly byly definitivně zničeny povodní 1872. Ale v příslušných matrikách žádné záznamy Pondělíčků nenalezl, nelze tedy tuto verzi zatím potvrdit.
V jednom rodokmenu na webu je zmíněn Pondělíček v 17. století v Nezabudicích.
Manželka Marie podle zápisků pana Reže pochází z Mrtníku u Hořovic. Zde v matrice (Mrtník 03, 1816-1839) Kohlerovi nenalezl, ale je zde četné jméno Kohtalen, zda to může být zkomolení? A jak v Mrtníku tak v sousedním Hvozdci a Chaloupkách záznamy Pondělíčků, a to i před rokem 1753, Mrtník, Chaloupky a Hvozdec byly hornické osady, k dolům na železo a rumělku na nedaleké Jedové hoře.
Je tedy třeba zvážit i možnost, že František I (nebo Jan) se ženou Marií (a dětmi?) přišli na Ostrov u Jedomělic krátce před rokem 1842 buď rovnou z Hořovicka, nebo přes Nezabudice či jinou lokalitu kde se těžila kyzová břidlice. Snad se podaří dohledat místa a data narození Františka II, Jana a dalších potomků Františka I.
Pondělíček a Lanna
Rež zaznamenal převzetí cechu Josef po Fischerovi rodinou Pondělíčků, Františkem II a Josefou, by to bylo možné někdy po roce 1840 (pravděpodobněji kolem 1850). Datum 23.3.1805 není datum onoho převzetí ale datum nového horního zákona, pokud není jen chybný přepis toho samého data, tak předání v roce 1835 je možné, na však Františkovi II a manželce Jozefě, ale jeho otci Františkovi I.
Nejistota je také v začátku podnikání Vojtěcha Lanny na Ostrově. Podle Kladno minulé (s odkazem na knihu O lidech spojených s hornictvím na Kladensku, Seifert) začal Lanna s Kleinem na Ostrově ke konci roku konci1830, o 17 let později pak na Kladně. Rež zmiňuje Lannu na Ostrově v letech 1848 až 1854.
V Miltnerově soupisu dolů je pod číslem 37 zapsán na Sv.Josefofi Fischer (s poznámku, asi doplnil Rež, o převodu na Pondělíčkovi) a dále pod číslem 105 doly Josef II míra a Jan v údolí, majitelé Pondělíček a Lanna.
V Knize komisariátu je na dvojité míře Josef zapsán nejprve Lanna a Anton Hanis (Praha). Následuje Franz Pondělíček s 2/3 a Anton Hanis (Libovice?) s 1/3. A dále pak Pondělíček, a Anna Neubazerová (Libovice nebo podobné jméno) opět s 1/3, změny v této knize nejsou datované.
A také Kniha komisariát: Sv.Josef (cech a míra zapsané v roce 1805) spolu s Eustachi a majitelé Anton Hanis a Anna Neubayerová, k roku 1858. Tento zápis škrtnutý, a v roce 1867 s konečnou platností míra Josef z hlavní knihy vymazána. Eustachi bude podle velikosti novější, Miltner zaznamenal pod č. 61 Radoše na Sv.Eustachi nad Hlínou, a dále z časopisu Slánská radnice založení nové šachty Eustachia Na Hlíně v roce 1843.
Složka Josefi doppelmas také u Slánského komisariátu je zápis k přesnému vyměření dvojité míry Sv.Josef, v srpnu 1857, kvůli sporu s panem Eustachem Sýkorou na sousedním cechu Segen Gottes. Majitel Josefa je A.Lanna a A.Hanis, pan F. Pondělíček je „plnomočnýk“. Dále je zde podepsán Eustach Sýkora a Johan Průša, který podnikal na Kateřině, která má hranici s Josefem na severu. Překlad tohoto protokolu je k dispozici.
Z výše uvedeného tedy je (nebo spíše není) zřejmé k cechu Sv.Josef po Fischerovi:
Není jasné, zda Pondělíčkovi podnikali tu před Lannou, nebo spolu s ním a převzali doly od Fischera jako zástupci Lanny, či zda Lanna zaměstnal Pondělíčka až později. Chybí důležitá data k začátku Lanny zde a k začátku Pondělíčků.
Původní důlní míra Sv. Josef na které podnikal Drchkovský nebude zcela shodná s dvojitou mírou Josef Adalberta Lanny. Většina starších důlních děl leží níže ve svahu, jižně od dvojité míry Josef. Jáma Josef nahoře v lese na pláni ve středu dvojité míry Josef je novější. Jižně, pod dvojitou mírou Josef jsou patrné (a některé i v mapách zaznamenané) 3 staré jámy, jedna novodobá štola (1944) a jáma, kde je možnost že se jedná o zmáhané staré dílo. Polohu původní staré míry Josef lze předpokládat pod (jižně) od dvojité míry, a více západněji, pravděpodobně také s hranicí podle polohy míry Vojtěch pojmenované po panu Lannovi (tedy pokud novější míra Vojtěch neležela přes starou tuto míru)Josef). Zde poznámka – míra Vojtěch severně od dvojitého Josefa, za Kateřinou, není po A. Lannovi.
Krom Sv.Josefa podnikali Pondělíček (a Lanna?) na dole Jan v údolí.
Jihovýchodně od dolu Adam, na pravé straně údolí, východně od novějšího dolu Jan (Martinicz zde podniká v roce 1905-16) jsou dvě sdružené jámy, které podle dodatečného zákresu v katastrální mapě lze přibližně datovat 1840-1860. Jámy jsou v hranici sousedících důlních měr Franc 1 a Johan 1, toto pojmenování také k Pondělíčkům směřuje. Je možná záměna, stará jáma Franc Josef kterou Geofond nachází v údolí pod lesní cestou (je to štola z roku 1944) je právě tato dvojice jam na mírách Franc a Johan, a je tedy o skoro 100let novější.
Konec podnikání pana Lanny je zde později, než uvádí Rež (1854), v roce 1857 byl Lanna spolu s Hanisem majitelem cechu Josef, a František Pondělíček jej zde zastupoval. Převod dolu Josef na Pondělíčka tedy až po tomto roce, možná už v na konci roku 1857.
Jan Kašpárek