Roku toho se otevřely práce důlní u mlýna Ryšlavého za Velkým rybníkem, zvaný Vojtěšský důl, který zakoupila společnost Moravia. Důl ten otevřel původně pan Jan Herold, kupec již v letech šedesátých. Utopil tam skoro celé své jmění, a nemoha to sám zmoci beze strojů, přizval ku společenství pana Gustava Županského a pořízen tam parní stroj. (Županský koupil zároveň dům, zvané Lázně, na Sekyře od Václava Brejchy. Dům ten zvýšil o patro.) To však nestačilo k přemožení vody v důlu a prodán Moravii. Županský ostal společníkem a Herold odstoupil se značnou ztrátou. Postavili dva velké parní stroje. Přes 700 lidu našlo zaměstnání.
Tu také po pěti tak zlých letech se počal Rakovník povznášet. Řemeslníci i obchodníci byli dosti zaměstnány. Našli dosti práce jak stavební, tak oděvní živnostě. Společnost pořídila pro horníky stejnokroje a nechávala vše v místě zhotovit. Byl ředitelem pan Šmalc, upřímný a lidumilný Čech. K rozšíření závodu koupila společnost' od obce pozemky ve výměře 4 jitra 228 čtverečních sáhů za 2019 zl. 25 kr. Obec měla vyhrazenou cestu do obecních lesů a dále platila společnost z každého více užívaného čtverečního sáhu pozemku 4 kr. ročně nájemné.
Blíže dolů stávala hájovna (dříve cihelna), o jejíž odstranění usilovala společnost, nechtíc, aby někdo cizí se umístil v uhelném revíru. Obec chtěla tuto chalup s dílem pozemků, asi 240 čtverečních sáhů, prodati dražbou s vyvolací cenou 340 zL Učiněna pak úmluva se společností, která za tuto chalup vystavěla novou hájovnu u lesa Na Uhlířích, k čemuž obec dodala práce truhlářské, zámečnické, sklenářské, kamnářské a tašky na střechu. Zároveň přeložila silnici, která vedla mezi oběma rybníky okolo důlu ku mlýnu, rovně podle druhého rybníka. Velký rybník ponechán Moravii za roční nájemné 300 zL až do roku 1873. Když se prováděly sluje pod rybník a vnikala voda do díla z povrchu, tu podala společnost' o vy vlastnění Velkého rybníka a Kavanu, vlastně Hamerského mlýna, pod těmi rybníky, který má právo užívání vody z rybníků na svůj mlýn. Nechtěl svoliti k dobrovolnému prodeji mlýna, že tam se již mnoho nemlelo.
Moravia odůvodnila žádost vyvlastňovací, že pole uhelné na vrchní výměře obnáší 555 762 čtverečních sáhů a ložiska uhelná že jsou 1 až 3 sáhy vysoká. Tu že nutno vypustiti rybníky, že pod nimi nalézá se největší část uhle. Dne 14.-15.-16. ledna konáno komisionální řízení. Vodní právo mlýna odhadnuto na 35 000 zL, a že mlynář nechtěl povolit, zahájil spor, peníze uloženy do soudního depozitu. S obcí byla 7. června 1870 učiněna smlouva: Moravia vypustila oba rybníky, prodělala podél rybníka strouhu a vykoupila Kavan ve výměře 8 jiter 1590 čtverečních sáhů za 9500 zl. Pod rybníkem odstraněn jez, prohlouben pod mostem průtok a tu shledáno, že pilíře mostu stojí jen na povrchu skály. Most musel být od základu přestaven, k čemuž věnovala Moravia ku stavbě veškeré klenáky a potřebný kámen z Hlaváčova a [z] Hvozdné potřebné dříví na prozatímní přejezd, obec rakovnick[á] 300 zl. v hotovosti, ostatní kryl okres. Po ukončení procesu s mlynářem, který prohrál, měl 5000 zl. útrat, když peníze bez úroku vyzvedl. Po ukončení strouhy přijala obec roku 1873 vypuštěný rybník a pronajala jednu míru za 28 zl. mimo placení daně (1 míra 533 čtverečních sáhů). Sklízeno tam po několik roků množství cukrové řepy.
Dne 7. října nalezena mrtvola obuvníka Staňka v důlu uhleném, když byla voda vyčerpána. Dne 4. prosince 1868 byl na pouti v Lužné, když šel večer domů, stavěl se ještě v hostinci u důlu Moravie a od toho dne po všem pátrátní nebyl nalezen. Soudilo se, buď že byla na něm vykonána pomsta, jež jemu byla slíbena roku 1866 po revoltě židovské, aneb že byl opilý, že tam zabloudil a spadl.
Dne 4. července opět slavnost prokopská, kteréž bylo přítomno přes 700 horníku s hudbou.
Dne 5. února 1872 pukl kotel parní u Moravie. Topič a jeden horník byli parou a žhavým uhlím zasypány, byli okamžitě mrtvi. Jiní čtyři dělníci byl [i] ze sutin vyhrabány těžce potlučení. Tři v několika dnech zemřeli, jeden se uzdravil.
Dne 24. května 1872 velká bouře. Od Lišan přišla povodeň, kde se stala průtrž mračen, zaplaveno vše až k Rakovníku. Nová strouha ve Velkém rybníce protrhla se a vnikla do uh[e]lných prací, které se táhly od Moravie pod rybníkem bývalým k sv. Václavu. Zatopila všechna díla i se stroji a víc se tam nepracovalo. Později se z dolu stala šamotová továrna. Škoda způsobená odhadnuta - občanů na 160 000 zl., obce 20 000 zl. za obě povodně.