DŮLNÍ MÍRY - DOLOVÉ MÍRY - DOBÝVACÍ PROSTOR
GM - Grubemassen (DM-Doppel-dvojitá, EM-Einfach-jednoduchá)
Česky: důlní míra (do roku 1805) nebo dolová míra (1805-1957).
Císařský patent č.146 z roku 1854 ji stanovuje jako pravoúhlý čtyřúhelník. Ten mohl být v různých poměrech stran s konstatní plochou 45.116m2. Tedy i čtvercový tvar je možný a používal se. Podmínka: kratší strana u obdélníka nesměla být menší jak 106 m.
Obecně se dělí přidělené výměry na jednoduché DM, dvojité DM, čtyřnásobné (při hloubce jámy nad 50 sáhů - 94 metrů) a k nim doměrky (to když se do meziprostoru mezi již vytyčené míry nevešel řádný rozměr, propůčil se vzniklý doměrek jednomu z přímých sousedů.
Souvisí to s úpravami horního zákona v čase. Původní DM odpovídaly rudným ložiskům. Dobývky na nich šly totiž do hloubky a po žíle - proto byly malé a úzké. To nevyhovovalo při dobývání ploše uložených sedimentů (př.uhlí).
Protože se taková důlní míra při nízké mocnosti sloje rychle "spotřebovala", začala se tedy přidělovat dvojitá důlní míra a pak i vícenásobná. Například čtyři dvojité míry. I tak se musely GM řetězit a klást vedle sebe. Vznikala tak důlní pole.
Dolové míry měly svá jména a na povrchu byly uznačeny mezníky.
Teprve o hodně později přišly na svět DP. Mnohoúhelníkové dobývací prostory.
