SVATÝ PROKOP
.
Zatímco sv.Barbora byla univerrzální patronkou horníků na celém světě, čeští havíři měli svého sv. Prokopa. Jeho svátek slavili v neděli následující po 4.červenci. Tato tradice pocházela z Příbramska.
.
Již v roce 1204 kanonizovaný Prokop (*970? - +1053) byl prvním opatem benediktinského kláštera na Sázavě, ve kterém se sloužily slovanské bohoslužby. Tedy ve staroslověnštině.
.
Staročeská veršovaná legenda jej líčí takto: „Byl jest člověk urozením velký, v pleci v těle stavem široký, v hnátech byl velmi silný, ve všem těle ovšem plný.“ Myslete si o něm, co chcete.
.
Každopádně jako kněz měl syna, ztloukl papežské vyslance, kteří po něm chtěli sloužit liturgie v latině, oral prý s čertem zapřaženým v pluhu a když ho nechtěl římský papež Inocenc III svatořečit, zjevil se mu ve snu a slíbil mu, že ho zmlátí.
.
Českým havířům a hutníkům se v pořadí 4.český svatý líbil, že se uměl o sebe postarat sám, tak ho uctívali jako protipól katolické sv.Barbory. zvláště ve 2.polovině 19.století hornickými parádami.
