F. Tůma (N. Strašecí):
DOLOVÁNÍ NA UHLÍ V SLÁNSKÉM PODLESÍ
V lesnaté krajině severozápadní části slánského a severní části novostrašeckého okresu setkáváme se s mnoha tu většími, onde menšími kopečky, které jsou většinou holé a zřejmě ukazují, že mají svůj původ v hlubinách zemských, odkudž byly vykopány při dobývání uhlí.
Dolování na uhlí v této krajině je původu dosti starého. Můžeme se domnívati, že uhlí tu bylo dávno známo, poněvadž v úžlabině mezi Srbčí a Milým je ve stráni výchoz lože uhelného. Podobný výchoz je i v lese u Kalivod a jinde. V době války bylo tu namnoze v přerušeném dolování pokračováno, aneb i nové doly otevřeny.
Dolování je zde prováděno četnými jednotlivci, kteří zápasili vždy a zápasí s konkurencí tu s větším, jinde s menším zdarem. Mnohý kopeček by mohl vyprávěli celé historie o zápasech, které odehrály se dříve než budova důlu byla opuštěna a jáma zabedněna.
Lože kamenného uhlí, jak uvádí K. Feistmantel (viz jeho spis: ,,Visuté pásmo flecové v slánsko-rakovnické pánvi kamenouhelné"), zaujímají několik horizontů (poloh vodorovných) mezi pískovci a hlinitými lupky uzavřených. Zvláště velké důležitosti nabylo jižní č. ležaté pásmo flecí uhelných. Severněji a výše nachází se ještě jiné pásmo flecí (slojí), které nazývá se severní č. visuté pásmo. Pásmo to je považováno za složené z více v různých polohách uložených flecí uhelných. Živičné lupky t.zv. „švartna" považována je za rázovitou známku permského rázu. Útvar permský v této krajině na několika místech rázovitě vystupuje a pole s červenou ornicí jej zdaleka prozrazují.
Pásmo táhne se od Vel var k Podlešínu, Zvoleněvsi a k Jemníkám. Pak přes Studněves, Tuřany, Jedomělice do lesů k Mšeci. Od Kvílic přes Plchov k Pozdni, Srbči až ke Kroučové a končí u Hředel, Mutějovic a Krušovic. Ve východní části jeví se hojné známky dolování, ale doly jsou opuštěny a štoly (podzemní chodby) zříceny. Západně od Slaného jsou stopy, dolování hustější. Zejména okolo Studněvsi, kde se doposud uhlí těží. Okolo Tuřan je hojně opuštěných dolů. Haldy jsou většinou pusté a tiché. Jen na nemnoha místech vybírají se ještě uhelné poklady, ale mnohý důl již tráví poslední lhůtu svého bytí.
U Jedomělic těží se velmi pilně a ve značném rozměru vdolu p. J. Marka. Okolo Lotouše v t.zv. okrese Bajera je práce zastavena. Nad Kvílicemi a Plchovem byly doly zařízeně na větší těžbu Humboldtem. Ve všech však je práce zastavena. Haldy jsou až na některé odklizeny. Západně od Tuřan bylo těženo na t.zv. rejdišti v četných dolech kdysi velmi horlivě. Lože však byla vyčerpána a haldy jsou tu jako pomníky bývalé pilné práce. Pak můžeme stopovati kopečky až k okrsku zvanému Záboř. Na jižní stráni pod Hvězdou k Málkovicům lze pozorovati východy uhelné flece. Po stráních údolí Jedomělic, Pozdně, Hřešic, Srbče, Přerubenic, Milého a Kalvoda jsou rozptýleny doly porůznu. Zejména se dosud těží v dole p. Pondělíčka a v nečetných dolech okolo Srbče a Milého. Ve většině byla však v poslední době práce úplně zastavena. Dosud pilně se těží v dolech v Kroučové, které náležejí p. Švárcenberkovi. Pak najdeme ještě několik dolů u Hředel a Kounové.
Tím je rozšíření flecí uhelných, náležejících k visutému pásmu, ukončeno, jelikož ani dále na západ, ani k severu, ani k jihu žádných závodů těžících z pásma tohoto není.