Kladno a uhlí
Z nepatrného městečka vyrostlo Kladno po americku ani ne za 100 let ve velké a důležité krajské město.
Jeho rychlý rozvoj se počal objevem uhlí. Že v okolí Kladna jsou vrstvy uhelné, vědělo se již r. 1772, kdy vrapický kovář rozpoznal uhlí v hromádkách země, vyhrabané krtky, jsou tedy krtci objeviteli černých démantů. O dobývání uhlí se již tenkrát pokoušeli kněží kláštera břevnovského, kladenský farář dr. Weininger i vídeňská vláda. Ale výsledky jejich práce byly nepatrné. Snad to způsobily nepatrné zkušenosti v dobývání uhlí.
Tyto neúspěchy neodstrašily pražského měšťana Václava Novotného, který do Kladna poslal zkušeného horníka Jana Waniu, správně po kladensku Váňu. Tomu se 1. listopadu 1846 podařilo nalézti mocnější vrstvu uhlí v místě nazvaném „Václavka“, kde v březnu roku následujícího se počalo po hornicku dobývat uhlí na dole Kateřina-Anna.
Na místo prvního nálezu postavili horníci velký kámen, zvaný Váňův kámen. Později, když na těchto místech vznikly hutě, přeložil se Váňův kámen vedle silnice od Poldiny huti ke Dříni. Stál tam jako v zapomenutí po řadu let. Před několika lety jej postavili na viditelnější místo tam, kde se kročehlavská silnice rozbíhá vlevo do Újezda a vpravo ke Dříni. Ale ani tam není správné jeho místo. Měl by stát někde na čestném místě v Kladně, neboť je památkou na toho, který založil dnešní velikost a důležitost horního města Kladna.
Václav Novotný se spojil s velkoobchodníkem Vojtěchem Lannou a s pomocí Váňovou otevřeli několik dolů. Byla to Layerka při silnici od Poldovky na Thienfeld, František, tam, kde dnes stojí budova okresní politické správy čili hejtmanství. Marie Anna na cestě ze Dřině do Dubí, Ferdinand u Cvrčovic, Prokopka u Újezda a pak ty, jejichž jména se dosud zachovala: Bresson, Thienfeld, Kübeck a Průhon u kladenského hřbitova. Na těchto dolech se již nepracuje a jména některých pamatují již jen nejstarší obyvatelé.
Také při silnici z Kladna do Rozdělova hledali těžaři uhlí. Ale dle dobrozdání profesora Zippe-ho upustilo se na těchto místech od dalších prací. Jméno profesora Zipppe-ho připomíná kolonie domů postavená hutěmi za nádražím Kladno-město.
Poslední prací Váňovou bylo otevření dolu „Amálka“ roku 1862. Přes třicet let se dobývalo uhlí v samé blízkosti města. Ale když jeho štoly zabíhaly až pod samo město a domům hrozilo zřícení, přestalo se tu pracovat. Dnes ani po tomto dolu není již památky: stojí tu krásné školní budovy reálného gymnasia, Masarykovy školy práce, II. měšťanské školy chlapecké a výstavné vily.
Objevitel kladenského uhlí a zakladatel dnešní velikosti a důležitosti města Kladna, Jan Váňa, zemřel 27. VI. 1864. Nebylo by hezkým uctěním jeho památky, kdyby Váňův kámen stál proti těmto školám na náměstí, které kladenská obec teď tak pěkně upravila?
Nález uhlí přivábil do Kladna tisíce lidí, kteří v dolování nalezli obživu. Kladno rychle rostlo: dnes po devadesáti letech po prvním objevení uhlí má město o 2300 domů a 18.000 obyvatel více.
Dnes je již v blízkosti města uhlí vybráno. Je však více než jisto, že pod městem jsou silné vrstvy uhelné, ale dolování pod městem není možné. Nové, moderně zařízené doly se zakládají dále od města směrem k Lánům, Rakovníku, Slanému a Kralupům. Známé jsou: Maxovka, hluboká asi 530 m, Mayrovka asi 540 m, Schölerka asi 530 m, Vaněk, nejmladší a nejmodernější, asi 430 m a j. U Dubí je důl Prago I. a II. (bývalý důl František) a u Rynholce Anna a Laura.
Horníci se přestěhovali do vesnic a městeček. které jsou nejblíže těmto dolům. V Kladně samém je dnes již horníků málo.
Pro budoucí generace přepsal z Kladenských listů v roce 2014 K.Kestner