O pomocném vrtání při dolování uhlí
Práce havířská je velmi těžká a namáhavá.
Proto se pod zemí - při dolování uhlí - užívá různých prostředků k jejímu usnadnění. Jedním z nich je tak zvané vrtání uhlí, které je nezbytnou součástí tohoto odvětví lidské práce. Již při hloubení šachty se používá vrtacích přístrojů ke zjištění hloubky, v které se asi uhel nalézá.
Pomocné chodby od šachty prorážejí se rovněž vrtáním. Původně počalo se pod zemí vrtat i pomocí dlát, po havíř- sku „handfajslík“. Byla to palička, kterou horník tloukl na dláto, pomáhaje si tak při práci tam, kde pro tvrdost materiálu nemohl používati svého havířského „špice“. Později, když počalo se používali při dolování uhlí střelného prachu a dynamitu, vrtávalo se dlouhými ocelovými nebozezy.
Užívalo se jich hlavně při odstřelování pilířů. Pilíře jsou velká uhelná tělesa, která se alespoň se tří stran uvolní a pak odstřelí. Při tom život havířů je stále ohrožen, neboť často se stává, že náboj v navrtané díře včas neexploduje a havíř pak s nasazením svého života musí se přesvědčiti o příčině.
Vrtání dlátem a nebozezem nahrazovalo se na našich dolech později pomocnými strojky, zvanými ,,barkami", při nichž usnadňovalo se vrtání otáčením klikou. Toto všecko však byly prostředky velmi jednoduché a nedokonalé, neboť havíři jsou někdy nuceni raziti pomocné chodby ve tvrdé skále, které se téměř dláto ani nebozez nechytne.
Když na příklad prorážel se překop na čtvrtém patře dolu Barré, zvaném „Engert“, byla skála, kterou chodba vedla, tak tvrdá, že se dva havíři za osm hodin těžké dřiny dostali kupředu jen o čtyři centimetry. Za celý měsíc při třech směnách vykopalo se v této skále jen něco přes dva metry. Z uvedeného je vidno, že vrtací prostředky byly stále velmi nedokonalé.
V poslední době užívá se při vrtání v podzemí přístrojů, tak zvaných vzduchovek. Vrtá se jimi totiž za pomoci stlačeného vzduchu, který se do stroje žene zvláštní rourou. Práce vrtací tímto způsobem jde značně rychleji kupředu. Havíř však při obsluze stroje tohoto zaměstnaný mnoho trpí nárazy a otřásáním stroje, který musí při vrtání stále pevně držeti. V posledním čase použito bylo při vrtání také již síly elektrické. Zdokonalení je stále na postupu, stroje se zlepšují, pro havíře však to znamená pouze vždy větší výkon za stejně nízkou mzdu. Doufejme, že i havířská práce dojde v budoucnu náležitého uznání a odměny.
Sepsal Rud.Herink, přepsal Kar.Kestner 2014